Jak vybrat probiotika: kmeny, CFU a správná dávka

Jak poznat kvalitní probiotika? Je lepší přípravek s 5 miliardami, nebo s 50 miliardami živých mikroorganismů? A má větší smysl jeden pečlivě vybraný kmen, nebo směs obsahující 15 či 20 kmenů? Při výběru probiotických doplňků stravy se zákazník setkává s množstvím čísel, odborných názvů a marketingových označení, která mohou být matoucí.

Podle současných vědeckých poznatků však neplatí jednoduché pravidlo, že čím více miliard CFU nebo čím více bakteriálních kmenů výrobek obsahuje, tím musí být účinnější.

Rozhodující je především přesná identita mikroorganismu, dávka použitá ve vědeckém výzkumu a kvalita konkrétního přípravku. Důležité jsou také podmínky skladování a záruka dostatečného počtu životaschopných mikroorganismů do konce doby použitelnosti.

V tomto průvodci si vysvětlíme, co znamenají jednotlivé názvy na etiketách, jak správně číst CFU, proč se účinky různých kmenů mohou lišit a jak porovnat konkrétní výrobky dostupné na Biolekarna.cz.

1. Co jsou probiotika podle vědecké definice?

Mezinárodní vědecká asociace pro probiotika a prebiotika (ISAPP) používá definici, podle které jsou probiotika živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí hostiteli zdravotní přínos. [1]

Tato definice obsahuje tři zásadní podmínky:

Musí jít o živé mikroorganismy.
Musí být podávány v odpovídajícím množství.
Jejich zdravotní přínos musí být doložen vědeckými důkazy.

To znamená, že ne každá bakterie obsažená ve fermentované potravině nebo doplňku stravy automaticky splňuje vědecká kritéria pro označení probiotikum.

Odborný dokument ISAPP z roku 2020 zdůrazňuje také bezpečnost konkrétního mikrobiálního kmene, jeho přesnou charakterizaci a dostatečnou životaschopnost ve výrobku. [2]

Jaké mikroorganismy se v probiotikách nejčastěji používají?

Mezi nejznámější skupiny patří:

Laktobacily: různé druhy bakterií mléčného kvašení, dnes rozdělené do několika samostatných rodů.
Bifidobakterie: mikroorganismy přirozeně se vyskytující například ve střevním mikrobiomu člověka.
Saccharomyces boulardii: kvasinka používaná v některých probiotických přípravcích.
Některé sporotvorné bakterie: například vybrané kmeny druhů dříve označovaných jako Bacillus coagulans.

Samotná příslušnost k některému z těchto rodů nebo druhů však není důkazem konkrétního účinku.

2. Rod, druh a kmen: proč jsou na etiketě tři různé údaje?

Jednou z nejdůležitějších informací při výběru je přesné označení mikroorganismu.

Vědecký název lze rozdělit na tři základní části:

Lacticaseibacillus rhamnosus GG

Označení	Příklad	Význam
Rod	Lacticaseibacillus	Širší taxonomická skupina příbuzných mikroorganismů
Druh	rhamnosus	Konkrétní biologický druh
Kmen	GG	Konkrétně identifikovaný mikrobiální kmen

Kmen může být označen písmeny, čísly nebo jejich kombinací.

Ve vědeckých studiích se například setkáváme s označeními:

Lacticaseibacillus rhamnosus GG (ATCC 53103),
Limosilactobacillus reuteri DSM 17938,
Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12,
Saccharomyces boulardii CNCM I-745.

Uvedené příklady představují konkrétně identifikované mikroorganismy, které byly předmětem výzkumu. Neznamená to, že jsou automaticky vhodné pro každého člověka nebo všechny zdravotní situace.

Proč nestačí označení Lactobacillus acidophilus?

Protože v rámci jednoho druhu může existovat řada odlišných kmenů.

Ty se mohou lišit například:

schopností přežívat různé podmínky,
metabolickými vlastnostmi,
produkcí určitých látek,
interakcemi s prostředím střeva,
výsledky klinických studií.

Pokud byla studie provedena s konkrétním kmenem Lactobacillus acidophilus, nelze její výsledky automaticky přenést na všechny ostatní kmeny stejného druhu.

Proto odborná doporučení Světové gastroenterologické organizace zdůrazňují přesné označení kmenů a návaznost na klinické studie. [3]

Proč se někdy mění názvy laktobacilů?

V roce 2020 prošla skupina bakterií dříve souhrnně označovaných jako Lactobacillus významnou taxonomickou reorganizací.

Například původní Lactobacillus rhamnosus se dnes odborně označuje jako Lacticaseibacillus rhamnosus.

Na starších etiketách a ve studiích se proto můžete setkat s původním názvem. Pokud je zachováno stejné označení kmene, nemusí změna rodového názvu znamenat jiný mikroorganismus.

3. Co znamená CFU neboli počet živých mikroorganismů?

CFU je zkratka anglického Colony Forming Units.

Česky se používá označení kolonie tvořící jednotky (KTJ).

Jde o mikrobiologický ukazatel počtu životaschopných jednotek, které jsou za stanovených laboratorních podmínek schopné vytvořit kolonii.

CFU není úplně totéž co počet jednotlivých bakteriálních buněk. Kolonie může vzniknout také ze shluku více životaschopných buněk.

V praxi se na doplňcích stravy běžně setkáte s hodnotami v miliardách.

Údaj na etiketě	Matematický zápis
1 miliarda CFU	1 × 10⁹ CFU
5 miliard CFU	5 × 10⁹ CFU
10 miliard CFU	1 × 10¹⁰ CFU
50 miliard CFU	5 × 10¹⁰ CFU
100 miliard CFU	1 × 10¹¹ CFU

Vyšší číslo znamená vyšší deklarovaný počet životaschopných jednotek.

Neznamená však automaticky vyšší zdravotní přínos.

Americký National Institutes of Health (NIH) výslovně upozorňuje, že vyšší hodnoty CFU samy o sobě neznamenají větší účinnost. Výsledný přínos závisí na konkrétních mikroorganismech i jejich množství. [4]

4. Proč nejsou probiotika s 50 miliardami automaticky lepší než s 5 miliardami?

Představme si dva přípravky.

Produkt A obsahuje jeden přesně identifikovaný kmen v množství 5 miliard CFU. Pro tento kmen existují kvalitní klinické studie používající odpovídající dávku.

Produkt B obsahuje 50 miliard CFU, ale výrobce uvádí pouze obecné názvy druhů bez kódů jednotlivých kmenů.

Z vědeckého hlediska může být první přípravek lépe charakterizovaný a snadněji propojitelný s konkrétními důkazy.

To neznamená, že druhý produkt musí být nekvalitní. Pouze z jeho vyššího počtu CFU nemůžeme usuzovat na vyšší účinnost.

Existuje minimální účinná dávka pro všechna probiotika?

Ne.

Neexistuje jedna univerzální dávka CFU, kterou by musel obsahovat každý kvalitní probiotický přípravek.

Světová gastroenterologická organizace uvádí, že běžné doplňky často poskytují jednotky až desítky miliard CFU, ale některé mikroorganismy byly zkoumány v nižších dávkách, zatímco jiné ve výrazně vyšších. [3]

Optimální množství proto závisí na:

konkrétním kmeni nebo kombinaci,
účelu použití,
výsledcích studií,
věku a zdravotním stavu účastníků,
délce podávání,
vlastnostech hotového produktu.

Správná otázka tedy nezní „kolik miliard je nejlepší“, ale „jaká dávka byla zkoumána u tohoto přesného kmene a pro jaký účel“.

5. Důležité je také datum, ke kterému výrobce CFU garantuje

Živé mikroorganismy mohou během skladování postupně ztrácet životaschopnost.

Rychlost závisí na jejich vlastnostech, technologii výroby, přítomnosti vlhkosti, teplotě a typu obalu.

Právě proto může být rozdíl mezi dvěma na první pohled podobnými údaji:

50 miliard CFU při výrobě – deklaruje množství v okamžiku výroby.
50 miliard CFU do konce trvanlivosti – deklaruje minimální množství při dodržení stanovených skladovacích podmínek až do expirace.

Z pohledu zákazníka je druhý údaj informativnější.

Odborná společnost ISAPP doporučuje, aby výrobci deklarovali množství životaschopných mikroorganismů na konci doby použitelnosti. [5]

Jak poznat rozdíl na obalu?

Hledejte například formulace:

„CFU do konce doby použitelnosti“,
„guaranteed through expiration“,
„at expiry“,
„at time of manufacture“.

Pokud výrobce uvádí pouze číslo bez časového upřesnění, můžete si tuto informaci vyžádat.

Vyšší počet CFU v okamžiku výroby není automatickou náhradou ověřené stability produktu po celou dobu skladování.

6. Je lepší jeden kmen, nebo vícekmenová směs?

V nabídce doplňků stravy se setkáte s jednosložkovými přípravky, několika kombinovanými kmeny i velmi rozsáhlými směsmi.

Výrobci často zdůrazňují množství kmenů jako hlavní výhodu produktu.

Z vědeckého hlediska ale neexistuje pravidlo, že směs s 20 kmeny musí být lepší než přípravek obsahující jeden nebo dva dobře prozkoumané kmeny.

Výhody přesně definovaného jednosložkového přípravku

U výrobku s jediným kmenem lze často snáze ověřit:

jeho přesnou identitu,
publikované klinické studie,
zkoumané množství CFU,
vhodnost pro konkrétní skupinu uživatelů.

Kdy může dávat smysl vícekmenová kombinace?

Vícekmenové přípravky mohou obsahovat mikroorganismy s různými biologickými vlastnostmi.

Některé konkrétní kombinace byly také úspěšně studovány v klinických výzkumech.

Důležité ovšem je, zda byla hodnocena právě daná kombinace v odpovídajícím množství.

Pokud dvě samostatně zkoumané bakterie smícháme do jedné kapsle, ještě tím automaticky nevzniká klinicky ověřená kombinace.

Na výsledku mohou mít význam také vzájemné interakce mikroorganismů a technologické vlastnosti finální formulace.

Co když výrobce uvádí 17 kmenů, ale ne jejich množství?

Celkový údaj například 30 miliard CFU neříká, jak jsou mikroorganismy mezi jednotlivými kmeny rozděleny.

Jeden kmen může tvořit významnou část směsi a jiný pouze malé procento.

Bez informací o poměru jednotlivých kmenů nebo o testování přesné směsi proto může být obtížné propojit výrobek s konkrétní klinickou studií.

7. Co říkají klinické studie a odborná doporučení?

Probiotika jsou rozsáhlou oblastí výzkumu, ale výsledky se výrazně liší podle konkrétních mikroorganismů a zdravotních situací.

Světová gastroenterologická organizace (WGO)

Globální odborná doporučení WGO, aktualizovaná v roce 2023 a publikovaná v odborném časopise v roce 2024, uvádějí konkrétní mikrobiální kmeny a kombinace, které byly zkoumány pro různé gastrointestinální problémy. [3]

Výzkum zahrnuje například:

některé situace spojené s užíváním antibiotik,
vybrané infekční průjmy,
určité funkční gastrointestinální obtíže,
specifické klinické situace řešené pod odborným dohledem.

Uvedené výsledky ale nelze vztahovat na všechny přípravky prodávané jako probiotika.

Americká gastroenterologická asociace (AGA)

Odborná doporučení AGA z roku 2020 jsou u řady trávicích onemocnění výrazně opatrnější. [6]

Například u syndromu dráždivého tračníku (IBS), Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy doporučuje AGA probiotika používat v rámci klinického výzkumu, protože dostupné důkazy nejsou dostatečné pro rutinní doporučování.

Naopak pro některé přesně definované klinické situace uvádí konkrétní zkoumané kombinace mikroorganismů.

Proč se doporučení mohou lišit? Odborné organizace mohou používat odlišná kritéria pro hodnocení důkazů, pracovat s různými studiemi a klást rozdílný důraz na poměr přínosů, rizik a nákladů.

To je další důvod, proč není správné vytvářet univerzální seznam „nejlepších probiotik“ bez uvedení účelu použití.

8. Příklady konkrétních kmenů používaných ve výzkumu

Následující příklady ukazují, jak důležité je přesné označení kmene.

Kmen	Co je důležité vědět
Lacticaseibacillus rhamnosus GG	Konkrétní kmen známý také jako ATCC 53103, zkoumaný mimo jiné v dětské gastroenterologii a v souvislosti s antibiotiky.
Limosilactobacillus reuteri DSM 17938	Přesně identifikovaný kmen používaný v některých klinických studiích u dětí.
Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12	Konkrétní bifidobakteriální kmen s rozsáhlou výzkumnou dokumentací.
Saccharomyces boulardii CNCM I-745	Konkrétní kvasinkový kmen zkoumaný například v souvislosti s průjmovými onemocněními.

Tyto příklady nejsou univerzálním doporučením k užívání.

Studie s jedním kmenem nelze automaticky přenést na jiný kmen stejného druhu.

Například výrobek obsahující Lacticaseibacillus rhamnosus BIO6870 nemusí mít stejné klinické vlastnosti jako kmen GG, přestože jde o stejný bakteriální druh.

9. Probiotika při antibiotikách: proč je důležitý výběr kmene?

Antibiotika mohou ovlivňovat složení střevního mikrobiomu a u některých pacientů se během léčby objevuje průjem.

Vědecký výzkum proto hodnotí různé probiotické kmeny a kombinace ve vztahu k průjmům spojeným s užíváním antibiotik.

WGO a některé další odborné společnosti uvádějí pro vybrané situace konkrétní kmeny, u nichž existují příznivé výsledky klinických studií. [3]

Neznamená to však, že by probiotika měl automaticky užívat každý pacient při každé antibiotické léčbě.

Pro správné posouzení jsou důležité:

věk pacienta,
použité antibiotikum,
rizikové faktory a zdravotní stav,
konkrétní mikrobiální kmen,
dávka a délka podávání.

Mají se probiotika užívat současně s antibiotiky?

Záleží na konkrétním přípravku.

Některá antibiotika mohou ovlivnit životaschopnost bakteriálních probiotických kmenů.

Kvasinka Saccharomyces boulardii není bakterie, a proto na ni běžná antibakteriální antibiotika nepůsobí stejným mechanismem. To však neznamená, že je vhodná pro každého nebo že nemá vlastní kontraindikace.

Vhodný časový odstup a způsob používání proto konzultujte s lékárníkem nebo lékařem.

Probiotický doplněk stravy nikdy nenahrazuje předepsanou antibiotickou léčbu.

10. Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika: jaký je rozdíl?

Tyto čtyři pojmy se často používají společně, ale označují různé skupiny látek nebo přípravků.

Probiotika

Živé mikroorganismy, které při podávání v odpovídajícím množství přinášejí doložený zdravotní přínos.

Prebiotika

Substráty selektivně využívané mikroorganismy hostitele, které přinášejí zdravotní přínos.

Mezi výzkumně zajímavé látky patří například některé druhy inulinu, fruktooligosacharidů nebo dalších fermentovatelných sacharidů.

Ne každá vláknina automaticky splňuje vědeckou definici prebiotika.

Synbiotika

Přípravky, které kombinují živé mikroorganismy se substrátem selektivně využívaným mikroorganismy a jejichž kombinace má přinášet zdravotní přínos.

Odborná definice synbiotik je přesnější než marketingové zjednodušení „jakákoliv probiotika plus vláknina“.

Postbiotika

Přípravky obsahující neživé mikroorganismy nebo jejich složky, u kterých byl doložen zdravotní přínos.

Podle odborného konsenzu ISAPP nestačí označit jakýkoliv fermentační produkt nebo izolovaný metabolit automaticky za postbiotikum. Rozhodující jsou charakteristika přípravku a příslušné důkazy. [7]

Pokud vás zajímá vláknina používaná ve směsích s mikroorganismy, přečtěte si také naše srovnání Psyllium vs. Sunfiber vs. akáciová vláknina.

11. Jak vybrat probiotika podle etikety: sedm praktických kroků

Krok 1: Zjistěte, proč výrobek vybíráte

Jiná klinická studie může zkoumat určité gastrointestinální obtíže, jiná vybrané situace během antibiotické léčby a další složení mikrobiomu u zdravých dobrovolníků.

Nelze předpokládat, že všechny probiotické produkty budou mít stejný přínos.

Krok 2: Zkontrolujte přesné názvy kmenů

Ideální je uvedení rodu, druhu a konkrétního kódu kmene.

Například označení Bifidobacterium longum bez dalšího kódu může být méně informativní než úplné označení konkrétního kmene.

Krok 3: Ověřte množství CFU v denní dávce

Počet CFU uvedený na kapsli nemusí být totožný s počtem v doporučené denní dávce.

Pokud výrobce uvádí 30 miliard CFU ve dvou kapslích, jedna kapsle nemusí obsahovat deklarovanou plnou denní dávku.

Krok 4: Zajímejte se o stabilitu do expirace

Zkontrolujte, zda výrobce deklaruje CFU při výrobě nebo až do konce doby použitelnosti.

Tento rozdíl je podstatný zejména u výrobků s delší skladovatelností.

Krok 5: Přečtěte si celé složení

Probiotické směsi mohou obsahovat také:

prebiotické vlákniny,
fermentované suroviny,
trávicí enzymy,
vitaminy a minerální látky,
technologické pomocné látky.

U citlivých osob mohou být důležité také alergeny, například mléko nebo sója.

Krok 6: Respektujte podmínky skladování

Některé výrobky vyžadují chladničku, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě.

Samotná skutečnost, že produkt nemusí být v lednici, neznamená nižší kvalitu.

Záleží na použité technologii, druhu mikroorganismů a výsledcích stabilitních testů.

Krok 7: Hledejte vědecké podklady ke konkrétní formulaci

Pokud výrobce odkazuje na klinickou studii, ověřte:

zda byl zkoumán stejný kmen,
zda šlo o stejnou kombinaci mikroorganismů,
zda dávka odpovídá konkrétnímu produktu,
kolik účastníků studie zahrnovala,
zda měla kontrolní skupinu,
jaký skutečný výsledek byl měřen.

Pouhé tvrzení „klinicky studované bakterie“ nemusí znamenat, že byl klinicky testován celý hotový výrobek.

12. Příklad z nabídky Biolekarna.cz: Mattisson Probiotika 30 miliard CFU

Mattisson Probiotika 30 miliard CFU – 60 kapslí představují příklad vícekmenového doplňku stravy.

Podle produktové deklarace poskytují dvě kapsle:

30 miliard CFU,
17 deklarovaných mikrobiálních kmenů,
200 mg Sunfiber® AG-O.

Výrobce u části kmenů uvádí také konkrétní identifikační kódy.

Deklarovaný kmen	CFU ve 2 kapslích
Bifidobacterium animalis subsp. lactis BIO5764	3 miliardy
Bifidobacterium longum subsp. infantis BIO5478	3 miliardy
Lacticaseibacillus rhamnosus BIO6870	3 miliardy
Bifidobacterium bifidum BIO5480	1,5 miliardy
Bifidobacterium breve BIO6018	1,5 miliardy

Výhodou z hlediska transparentnosti je uvedení konkrétních identifikačních kódů a množství u vybraných kmenů.

Pro kompletní odborné posouzení by bylo vhodné znát také přesné zastoupení zbývajících kmenů, případnou dokumentaci klinických studií a potvrzení garantovaného CFU na konci doby použitelnosti.

Výrobce doporučuje dvě kapsle denně a skladování v suchu a temnu při teplotě 15–30 °C.

Důležité: To, že výrobek obsahuje kmen Lacticaseibacillus rhamnosus BIO6870, neznamená, že je totožný s klinicky studovaným kmenem GG.

Prohlédnout Mattisson Probiotika 30 miliard CFU

13. Mattisson Probisson Biotica: příklad kombinace více skupin složek

Dalším příkladem je Mattisson Probisson® Biotica komplex – 60 kapslí.

Produkt kombinuje podle výrobce:

17 bakteriálních kmenů,
10 miliard CFU v doporučené dávce,
200 mg vlákniny Sunfiber®,
500 mg fermentovaného komplexu EpiCor®.

Jde o ukázku výrobku, který vedle živých mikroorganismů obsahuje také další funkční suroviny.

Pro správné posouzení je ale důležité hodnotit jednotlivé části receptury samostatně.

Například přítomnost fermentovaného komplexu nebo prebiotické vlákniny sama o sobě nedokazuje, že celá kombinace bude účinnější než produkt obsahující pouze mikrobiální kultury.

V případě EpiCor® je navíc vhodné rozlišovat běžné marketingové použití pojmu postbiotikum od přesné vědecké definice.

Prohlédnout Mattisson Probisson Biotica komplex

14. G&G Advanced Pro-VeFlora: proč je důležité číst údaj o CFU pozorně?

G&G Vitamins Advanced Pro-VeFlora 50 Billion – 60 kapslí obsahuje podle výrobce směs 14 mikrobiálních kmenů.

Produkt deklaruje 50 miliard CFU ve dvou kapslích v době výroby.

To je důležitý detail.

Na první pohled může označení „50 Billion“ působit jako jednoznačný ukazatel vysokého množství mikroorganismů. Při odborném porovnání však potřebujeme vědět, zda je tento počet zaručen také na konci doby použitelnosti.

Výrobce uvádí například tyto identifikované kmeny:

Bifidobacterium bifidum LMG P-29508,
Bifidobacterium breve DSM 25173,
Bifidobacterium longum LMG P-29511,
Lactiplantibacillus plantarum DSM 24937,
Lacticaseibacillus rhamnosus LMG P-29513.

Jde o přesněji identifikované mikroorganismy, u nichž lze podle kódu dohledávat odbornou dokumentaci.

Údaj 50 miliard CFU v době výroby však není totéž jako garantovaných 50 miliard CFU při expiraci.

Neznamená to automaticky, že je výrobek nekvalitní. Pouze je potřeba porovnávat stejné údaje a případně si vyžádat stabilitní specifikaci.

Výrobce doporučuje dvě kapsle denně. Přípravek není podle jeho deklarace určen dětem ani těhotným a kojícím ženám.

Prohlédnout G&G Advanced Pro-VeFlora

15. Srovnání tří výrobků: co se dá zjistit z etikety?

Produkt	Deklarované CFU v dávce	Počet kmenů	Další charakteristika
Mattisson Probiotika 30 miliard	30 miliard	17	Kódy a množství vybraných kmenů, Sunfiber
Mattisson Probisson Biotica	10 miliard	17	Sunfiber a fermentovaný komplex EpiCor
G&G Advanced Pro-VeFlora	50 miliard při výrobě	14	Přesné kódy kmenů, veganské kapsle

Údaje vycházejí z produktových deklarací zveřejněných na Biolekarna.cz. U všech tří přípravků je pro úplné odborné srovnání vhodné ověřit aktuální etiketu, stabilitu a dostupné klinické důkazy. Tabulka nepředstavuje žebříček účinnosti.

Jak vidíte, výrobky se liší nejen celkovým množstvím mikroorganismů, ale také složením a úrovní zveřejněných informací.

Pro výběr proto nestačí seřadit je pouze podle počtu miliard.

16. Jsou probiotika bezpečná pro každého?

Řada probiotických mikroorganismů má dlouhou historii používání v potravinách a doplňcích stravy.

U zdravých dospělých bývají dobře tolerována.

Mohou se však objevit například přechodné zažívací obtíže, změny vyprazdňování nebo plynatost.

Probiotika nejsou automaticky bezpečná pro všechny skupiny pacientů.

Oslabená imunita a závažná onemocnění

U osob s výrazně oslabenou imunitou, závažným onemocněním nebo v kritickém zdravotním stavu mohou být některé mikrobiální přípravky nevhodné.

Vzácně byly popsány také infekční komplikace související s podáváním živých mikroorganismů.

Centrální žilní katétry

Zvláštní opatrnost je nutná například u pacientů s centrálními žilními katétry, zejména při používání přípravků obsahujících živé kvasinky.

Předčasně narozené děti

Podávání probiotik předčasně narozeným dětem je specializovanou medicínskou otázkou, nikoliv oblastí pro samostatný výběr běžného doplňku stravy.

Těhotenství a kojení

Bezpečnost je potřeba posuzovat podle konkrétního kmene, formulace a klinických údajů.

Produkt označený jako vhodný pro těhotné automaticky neznamená, že jsou všechny podobné výrobky vhodné ve stejném období.

Při těhotenství, kojení nebo závažnějších zdravotních obtížích je vhodné výběr předem konzultovat s lékařem.

Americký NIH upozorňuje, že rizika probiotik mohou být vyšší především u osob se závažným onemocněním nebo oslabenou imunitou. [4]

17. Jaká zdravotní tvrzení jsou u probiotik povolena v EU?

Pro prodej doplňků stravy v České republice je důležité rozlišovat mezi odbornou diskusí o výsledcích studií a zdravotními tvrzeními používanými v obchodní komunikaci.

Podle evropských pravidel musí být zdravotní tvrzení používaná u potravin a doplňků stravy v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006.

Pro obecnou skupinu probiotických mikroorganismů nejsou v EU schválena zdravotní tvrzení, která by dovolovala automaticky slibovat například posílení imunity, léčbu průjmů nebo odstranění zažívacích potíží. [8]

Samotný pojem „probiotika“ může být při použití na etiketách a v reklamě posuzován jako tvrzení naznačující zdravotní přínos. V praxi je proto důležité postupovat podle aktuálních požadavků příslušných dozorových orgánů.

Existuje nějaké schválené tvrzení pro živé kultury?

Ano, ale velmi konkrétní.

V EU je schváleno zdravotní tvrzení týkající se živých kultur v jogurtu nebo fermentovaném mléce a zlepšení trávení laktózy u osob, které s jejím trávením mají obtíže.

Uplatňuje se za stanovených podmínek, mimo jiné při přítomnosti příslušných živých kultur v požadovaném množství.

Jde o tvrzení vztahující se ke konkrétním fermentovaným mléčným výrobkům, nikoliv o obecné povolení zdravotních tvrzení pro všechny probiotické kapsle.

Pro běžné doplňky stravy proto není vhodné přebírat výsledky klinických studií do reklamních slibů bez posouzení platné legislativy.

18. Nejčastější chyby při výběru probiotik

Chyba 1: Výběr pouze podle nejvyššího počtu CFU

Vysoké číslo samo o sobě nedokazuje vyšší účinnost ani vhodnost produktu pro konkrétní použití.

Chyba 2: Přehlížení identifikace kmenů

Bez přesného kódu kmene může být obtížné ověřit vědeckou dokumentaci k danému mikroorganismu.

Chyba 3: Předpoklad, že více kmenů je vždy lepší

Počet kmenů automaticky nesouvisí s vyšším klinickým přínosem. Rozhoduje důkazní základ konkrétní směsi.

Chyba 4: Zaměňování CFU při výrobě a při expiraci

Počet životaschopných mikroorganismů se může během skladování měnit.

Chyba 5: Ignorování doporučené denní dávky

Údaj na dvě kapsle se nesmí automaticky přenášet na jednu kapsli.

Chyba 6: Nesprávné skladování

Teplo, vlhkost nebo nedodržení návodu mohou ovlivnit životaschopnost některých mikroorganismů.

Chyba 7: Předpoklad, že všechny fermentované potraviny obsahují klinicky ověřená probiotika

Fermentovaná potravina může obsahovat živé mikroorganismy, ale ty nemusejí být přesně identifikované ani klinicky prozkoumané.

Chyba 8: Výběr bez ohledu na zdravotní stav

U závažných onemocnění, oslabené imunity a některých dalších zdravotních situací je nutná zvýšená opatrnost.

Chyba 9: Slibování dlouhodobého osídlení střeva

Ne všechny podávané mikroorganismy dlouhodobě přetrvávají ve střevě. Některé působí pouze přechodně během užívání.

Chyba 10: Očekávání, že probiotika nahradí pestrou stravu

Střevní mikrobiom ovlivňuje celkový jídelníček, příjem vlákniny a řada dalších faktorů. Samotná kapsle nemůže automaticky vykompenzovat dlouhodobě nevyvážené stravování.

19. Nejčastější otázky o výběru probiotik (FAQ)

Jsou lepší probiotika s 10, 30 nebo 50 miliardami CFU?

Nelze to určit pouze podle počtu CFU. Důležitý je konkrétní kmen nebo zkoumaná kombinace, dávka a účel použití. Vyšší počet mikroorganismů automaticky neznamená lepší produkt.

Kolik CFU by měla kvalitní probiotika obsahovat?

Neexistuje univerzální minimální dávka pro všechny mikroorganismy. Množství by mělo odpovídat výsledkům studií s konkrétním kmenem nebo směsí.

Jsou lepší jednosložková, nebo vícekmenová probiotika?

Obě varianty mohou dávat smysl. Rozhodující je přesná identita mikroorganismů, klinické důkazy a dostatečná dávka. Počet kmenů sám o sobě neurčuje účinnost.

Co znamenají kódy GG, DSM nebo BIO u probiotik?

Jde o označení konkrétních mikrobiálních kmenů nebo identifikátory související s jejich evidencí. Přesný kód umožňuje dohledávat odborné informace a rozlišovat různé kmeny stejného druhu.

Je Lactobacillus rhamnosus stejný jako Lactobacillus rhamnosus GG?

Ne úplně. První označení uvádí pouze druh. Druhé označuje konkrétní kmen GG, dnes řazený do rodu Lacticaseibacillus. Studie s tímto kmenem nelze automaticky přenášet na všechny jiné kmeny stejného druhu.

Musí být probiotika skladována v lednici?

Ne všechna. Některé kultury vyžadují chlazení, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě. Vždy dodržujte pokyny výrobce uvedené na obalu.

Co znamená CFU v době výroby?

Údaj o počtu životaschopných mikroorganismů v okamžiku výroby. Během skladování může jejich počet klesat, proto je pro zákazníka informativnější deklarace do konce doby použitelnosti.

Jsou probiotika vždy živá?

Podle vědecké definice ano. Postbiotické přípravky naopak obsahují neživé mikroorganismy nebo jejich složky, u nichž má být doložen přínos. Nejde o totožnou kategorii.

Je Saccharomyces boulardii bakterie?

Ne. Jde o kvasinku. Právě proto má odlišné biologické vlastnosti než bakteriální probiotické kmeny.

Mohu užívat probiotika při antibiotikách?

Některé konkrétní kmeny byly pro určité situace při antibiotické léčbě zkoumány. Vhodnost, dávku a načasování je ale nutné posoudit individuálně s lékařem nebo lékárníkem.

Jsou probiotika vhodná při IBS?

Výsledky studií jsou nejednotné a liší se podle konkrétního mikroorganismu a sledovaných příznaků. Některé odborné společnosti uvádějí omezené možnosti využití, zatímco AGA považuje důkazy pro rutinní používání za nedostatečné.

Musím probiotika užívat každý den?

Neexistuje obecné doporučení, podle kterého by všichni zdraví lidé museli každý den užívat probiotický doplněk. Vhodnost a délka užívání závisí na konkrétním cíli a zdravotním stavu.

Za jak dlouho se projeví účinek probiotik?

Neexistuje univerzální doba. Klinické studie používají různé délky podávání a sledují odlišné výsledky. U některých situací jde o dny, u jiných o několik týdnů. Nelze však slibovat účinek po konkrétním počtu dnů u všech produktů.

Jsou probiotika vhodná pro děti?

Některé přesně definované mikroorganismy byly zkoumány také u dětí. Výběr závisí na věku a konkrétním zdravotním stavu. Pro kojence, předčasně narozené děti a děti se závažným onemocněním je nutné odborné posouzení.

Mohou probiotika způsobovat nadýmání?

U některých osob se může objevit přechodná plynatost nebo zažívací nepohodlí. Pokud jsou příznaky výrazné, přetrvávající nebo se zhoršují, je vhodné používání přerušit a poradit se s odborníkem.

Jsou probiotika totéž co prebiotika?

Ne. Probiotika jsou živé mikroorganismy s doloženým zdravotním přínosem. Prebiotika jsou specifické substráty, které selektivně využívají mikroorganismy hostitele a které přinášejí zdravotní přínos.

Jak poznám, že je konkrétní probiotická směs klinicky ověřená?

Hledejte studie používající stejné kmeny, jejich odpovídající množství a podobnou formulaci. Samotné tvrzení o klinicky studovaných druzích nemusí znamenat, že byla testována celá směs.

20. Závěr: při výběru probiotik rozhoduje kvalita informací, ne velikost čísla

Nejdůležitějším kritériem výběru probiotického doplňku není automaticky počet miliard CFU ani počet mikrobiálních kmenů.

Rozhodující je především to, zda jsou mikroorganismy přesně identifikované, zda existují kvalitní klinické důkazy pro zamýšlené použití a zda výrobek poskytuje odpovídající množství životaschopných kultur.

Význam má také stabilita, skladování, úplné složení a individuální zdravotní stav.

Proto je vhodné při porovnávání produktů položit si pět otázek:

Znám přesný název a kód mikrobiálního kmene?
Existují kvalitní studie právě s tímto kmenem nebo kombinací?
Odpovídá deklarovaná dávka zkoumanému množství?
Je počet životaschopných mikroorganismů garantován do expirace?
Je výrobek vhodný pro můj zdravotní stav a odpovídá jeho složení mým potřebám?

Na Biolekarna.cz najdete například Mattisson Probiotika 30 miliard CFU, Mattisson Probisson Biotica komplex a G&G Advanced Pro-VeFlora.

Kompletní sortiment najdete v kategorii Probiotika.

Pokud vás zajímá také otázka dlouhodobého používání, přečtěte si náš článek Probiotika každý den: kdy ano a kdy ne.

21. Odborné zdroje a vědecké publikace

Hill C. a kol. (2014). Expert Consensus Document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics Consensus Statement on the Scope and Appropriate Use of the Term Probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11, 506–514. DOI: 10.1038/nrgastro.2014.66.
Binda S. a kol. (2020). Criteria to Qualify Microorganisms as “Probiotic” in Foods and Dietary Supplements. Frontiers in Microbiology, 11, 1662. DOI: 10.3389/fmicb.2020.01662.
Guarner F. a kol. (2024). World Gastroenterology Organisation Global Guidelines: Probiotics and Prebiotics. Journal of Clinical Gastroenterology, 58(6), 533–553. PubMed – odborné doporučení WGO. Oficiální stránka WGO.
National Institutes of Health. Probiotics: Fact Sheet for Consumers. Informace o mikrobiálních kmenech, počtu CFU, skladování a bezpečnosti. Oficiální přehled NIH.
International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (2025). How to Choose a Probiotic. Praktická doporučení k výběru podle kmenů, klinických studií a životaschopnosti. ISAPP.
Su G. L. a kol. (2020). AGA Clinical Practice Guidelines on the Role of Probiotics in the Management of Gastrointestinal Disorders. Gastroenterology, 159(2), 697–705. DOI: 10.1053/j.gastro.2020.05.059.
Salminen S. a kol. (2021). The International Scientific Association of Probiotics and Prebiotics (ISAPP) Consensus Statement on the Definition and Scope of Postbiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 18, 649–667. DOI: 10.1038/s41575-021-00440-6.
Food Safety Authority of Ireland. Probiotic Health Claims. Vysvětlení pravidel EU pro používání zdravotních tvrzení souvisejících s probiotiky. Oficiální informace FSAI.
Evropský parlament a Rada EU. Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. EUR-Lex – oficiální legislativa.
Evropská komise. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, příloha obsahující schválená zdravotní tvrzení, včetně tvrzení o živých jogurtových kulturách a trávení laktózy. EUR-Lex.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Vodítka k problematice zdravotních a výživových tvrzení. SZPI – český dozorový orgán.

Redakční upozornění: Článek má informační charakter a nenahrazuje individuální doporučení lékaře nebo lékárníka. Výsledky studií s konkrétními mikroorganismy nelze automaticky přenášet na jiné kmeny ani na všechny produkty obsahující probiotické kultury. V komerční komunikaci lze zdravotní tvrzení používat pouze při splnění příslušných podmínek evropské legislativy.