Shilajit v roce 2026: nové studie mění pohled na původ, složení i sportovní výkon

Rok 2026 je pro výzkum Shilajitu mimořádně zajímavý. Během několika měsíců byly publikovány nové práce zaměřené na jeho biologický původ, minerální složení, rozdíly mezi jednotlivými geografickými oblastmi, možné interakce se střevními mikroorganismy a také fyzickou výkonnost.

A na konci července 2026 se objevila zatím největší novinka: randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebo kontrolovaná studie Shilajit Resin u 100 mužů věnujících se silovému tréninku.

Výzkum Shilajitu se tak postupně posouvá od tradičních tvrzení a malých experimentů k přesnější analytice a lépe navrženým klinickým studiím.

Zároveň je ale potřeba zachovat jednu zásadní věc:

výsledky studie jednoho konkrétního Shilajitu nelze automaticky přenést na každý produkt označený jako Shilajit.

Pokud se chcete nejprve zorientovat v základech, připravili jsme rozsáhlý průvodce Shilajitem – účinky, dávkování, kvalita, studie a bezpečnost.

Aktualizováno: 11. srpna 2026

1. Nejčerstvější novinka: Shilajit Resin a silový výkon

Jedna z nejzajímavějších zpráv přišla úplně na konci července 2026.

Na preprintovém serveru medRxiv byla zveřejněna práce nazvaná TruBlk Shilajit Resin Supplementation Improves Muscle Strength, Endurance, and Exercise Recovery in Males Undertaking Resistance Training.

Na rozdíl od malé předchozí pilotní studie tentokrát šlo o:

• randomizovanou studii,
• dvojitě zaslepený design,
• placebo kontrolu,
• více center,
• 100 zdravých mužů ve věku 21–50 let,
• nejméně jeden rok zkušeností se silovým tréninkem,
• 90 dní sledování.

Účastníci dostávali buď placebo, nebo 250 mg standardizované Shilajit Resin dvakrát denně, tedy celkem 500 mg denně.

Co studie sledovala?

Mezi hlavní parametry patřily:

• 1RM leg press – maximální síla při leg pressu,
• svalová vytrvalost,
• subjektivně vnímaná náročnost zátěže,
• bolest svalů po tréninku – DOMS.

Jako další ukazatele výzkumníci sledovali například:

• sílu stisku ruky,
• VO₂ max,
• kreatinkinázu,
• laktátdehydrogenázu,
• celkový testosteron,
• volný testosteron.

Studii dokončilo 99 ze 100 účastníků.

Výsledky vypadají zajímavě

Podle zveřejněného preprintu se maximální výkon v leg pressu za 90 dní změnil:

• +26,0 % ve skupině se Shilajitem,
• +18,4 % u placeba.

Výraznější rozdíl proti placebu byl zaznamenán také u svalové vytrvalosti.

Autoři dále uvádějí rozdíly ve prospěch Shilajitu u některých markerů svalového poškození a rovněž u celkového a volného testosteronu.

To je podstatně zajímavější design než u řady předchozích studií Shilajitu.

Podrobnější rozbor sportovních studií najdete v článku Shilajit pro sportovce: výkon, síla, únava a regenerace.

Znamená to, že Shilajit prokazatelně zvyšuje sílu?

Ještě ne tak kategoricky.

Nová studie je velmi zajímavým krokem, protože má placebo skupinu a sleduje relativně dobře definovanou populaci trénovaných mužů.

Ale jedna studie – zvlášť zatím pouze ve formě preprintu – nestačí k tomu, aby bylo možné prohlásit konkrétní efekt za definitivně potvrzený.

Navíc byl použit konkrétní standardizovaný Shilajit Resin. Výsledky proto nelze automaticky přenášet na jiný Shilajit s jiným složením nebo standardizací.

2. Už v lednu 2026 přišla první studie Resin formy

Novému velkému preprintu předcházela menší 28denní pilotní studie.

Ta sledovala 25 zdravých mužů ve věku 21–55 let, kteří užívali 500 mg Shilajit Resin denně.

Výzkumníci zaznamenali během 28 dní změny několika parametrů fyzického výkonu a některých biomarkerů.

Studie měla ale jeden zásadní problém:

neměla placebo ani kontrolní skupinu.

Proto z ní nebylo možné spolehlivě určit, jak velká část pozorované změny byla skutečně způsobena Shilajitem.

Nový 90denní výzkum se 100 muži je tedy důležitý právě tím, že tento metodologický nedostatek částečně napravuje.

3. DNA studie: odkud se Shilajit skutečně bere?

Další velká novinka přišla 24. července 2026 z časopisu Biochemical Genetics.

Vědci tentokrát Shilajit nezkoumali hlavně kvůli jeho účinkům. Chtěli zjistit, odkud se jeho biologická část vlastně bere.

Použili metodu DNA metabarcodingu u zpracovaných vzorků pocházejících z Pamír-Alaje.

Výsledek:

ve Shilajitu byly identifikovány genetické stopy 50 rostlinných taxonů.

Nejvíce zastoupenými rostlinnými čeleděmi byly Apiaceae a Asteraceae.

Výzkum tak poskytuje nový typ důkazu podporující významný botanický příspěvek ke vzniku Shilajitu.

Neznamená to, že Shilajit je jednoduše „50 rozložených rostlin“

To by bylo příliš jednoduché.

Shilajit představuje komplexní organicko-minerální materiál vznikající v horském prostředí a jeho tvorba pravděpodobně zahrnuje:

• rostlinný materiál,
• mikrobiální procesy,
• horniny a minerály,
• vlhkost,
• dlouhodobé fyzikálně-chemické transformace.

DNA studie ukazuje botanické stopy, nikoliv kompletní recept vzniku Shilajitu.

Pokud vás tato oblast zajímá, přečtěte si Historii a původ Shilajitu: jak skutečně vzniká.

4. Jedenáct Shilajitů z pěti zemí: překvapivě velké rozdíly

V roce 2026 byla publikována také srovnávací analýza 11 Shilajit vzorků deklarovaného původu z:

• Indie,
• Nepálu,
• Íránu,
• Ruska,
• Kyrgyzstánu.

Výzkumníci pomocí HPLC–MS/MS sledovali devět fenolických kyselin rostlinného původu.

A ukázalo se, že se vzorky velmi výrazně liší.

Rozdíly existovaly nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale dokonce mezi několika vzorky deklarovanými ze stejné země.

Co to znamená pro tvrzení „Himalájský je nejlepší“?

Současná data neumožňují sestavit žebříček:

Himálajský > Altajský > Pamírský.

Původ může mít na chemické složení vliv, ale současně záleží na:

• konkrétním místě,
• vegetaci,
• geochemii,
• způsobu zpracování,
• čištění.

Proto bychom označení „Himalayan“ měli chápat jako údaj o původu, nikoliv automatický laboratorní certifikát kvality.

Více: Himalájský, Altajský, Pamírský a další Shilajit – jaké jsou rozdíly?.

5. Dvanáct vzorků ukázalo velmi rozdílný minerální profil

V srpnovém čísle Journal of Trace Elements in Medicine and Biology vyšla další významná studie.

Výzkumníci analyzovali 12 Shilajit vzorků různých geografických původů pomocí velmi citlivých analytických metod včetně ICP-MS.

Mezi vzorky se významně lišily například koncentrace:

• vápníku,
• hořčíku,
• železa,
• zinku,
• manganu,
• niklu,
• kobaltu,
• prvků vzácných zemin.

To znovu potvrzuje, že Shilajit není chemicky jednotná surovina.

Co těžké kovy?

Studie sledovala také toxikologicky významné prvky včetně olova, kadmia a rtuti.

V této konkrétní sadě 12 vzorků byly koncentrace toxických kovů pod prahy používanými autory studie.

To je příznivé zjištění.

Není však možné jej převést na tvrzení:

„Každý Shilajit je automaticky bezpečný.“

Právě variabilita vzorků je důvodem, proč má u přírodního Shilajitu smysl kontrolovat konkrétní výrobek a jeho zpracování.

Problematiku podrobněji rozebírá článek Shilajit – nežádoucí účinky, bezpečnost a těžké kovy.

6. Překvapivý nový směr: Shilajit a střevní mikroorganismy

V červnu 2026 vyšla také předběžná práce, která otevřela úplně novou oblast výzkumu.

Vědci porovnali tři komerčně dostupné Shilajity:

• z Ruska,
• z Nepálu,
• z Íránu.

Po laboratorně simulovaném trávení sledovali jejich působení na vybrané kultivovatelné střevní mikroorganismy a aktivitu enzymu β-glukuronidázy.

Jednotlivé vzorky se chovaly rozdílně.

Například nepálský vzorek vykázal jiný profil vůči sledovaným Lactobacillus a Bifidobacterium, zatímco ruský vzorek měl v použitém modelu nejsilnější potlačující efekt na Escherichia coli.

Znamená to, že Shilajit zlepšuje lidský mikrobiom?

Ne – zatím ne.

Nešlo o studii lidí užívajících Shilajit.

Šlo o laboratorní model se simulovaným trávením a vybranými kultivovatelnými mikroorganismy.

Výzkum je však velmi zajímavý proto, že ukazuje další důležitý princip:

biologické vlastnosti Shilajitu pravděpodobně závisejí na celé chemické matrici, nikoliv pouze na jednom čísle na etiketě.

7. Více fulvových kyselin automaticky neznamená větší účinek

Fulvové kyseliny patří mezi nejčastěji sledované parametry Shilajitu.

Jejich laboratorně stanovený obsah je užitečná informace při charakterizaci a standardizaci produktu.

Ale nové studie ukazují, že složení Shilajitu je mnohem komplikovanější.

Nelze proto vytvořit jednoduchou rovnici:

50 % fulvových kyselin = slabý Shilajit
70 % = silný Shilajit
80 % = ještě větší zdravotní účinek.

Pro takovou závislost nemáme klinický důkaz.

Vyšší nebo laboratorně ověřená standardizace je především informace o charakterizaci výrobku.

Co tedy rok 2026 mění pro člověka, který si Shilajit vybírá?

Podle mě především jednu věc:

vybírat Shilajit pouze podle názvu nebo barvy už nedává moc smysl.

Novější výzkum ukazuje, jak velká variabilita mezi produkty může existovat.

Při výběru je proto vhodné sledovat kombinaci:

1. dohledatelného původu,
2. transparentního složení,
3. standardizace,
4. laboratorní charakterizace,
5. čištění a kontroly kontaminantů,
6. dohledatelného výrobce.

Podrobně: Jak poznat kvalitní Shilajit a na co si dát při nákupu pozor.

A co starší klinické studie?

Novinky roku 2026 nenahrazují předchozí výzkum.

U Shilajitu už dříve vznikly klinické studie například v oblasti:

• testosteronu u mužů,
• mužských reprodukčních parametrů,
• svalové únavy,
• kostního metabolismu u postmenopauzálních žen.

Nové práce ale pomáhají výsledky zasadit do důležitějšího kontextu:

musíme vždy vědět, jaký Shilajit byl použit, jak byl standardizován a na jaké populaci byl testován.

Kompletní rozbor najdete na stránce Vědecké studie o Shilajitu: co skutečně ukazuje výzkum.

Co zatím ani rok 2026 neprokázal?

Navzdory rychle rostoucímu výzkumu stále nemáme dostatečné kvalitní klinické důkazy pro některá velmi široká tvrzení šířená na internetu.

Například nelze považovat za prokázané, že Shilajit obecně:

• „detoxikuje“ lidské tělo,
• zabraňuje Alzheimerově chorobě,
• výrazně zlepšuje paměť zdravých lidí,
• zpomaluje biologické stárnutí,
• automaticky zvyšuje imunitu,
• nebo že každý Shilajit zvyšuje testosteron.

U některých z těchto oblastí existují laboratorní nebo zvířecí data. To je ale jiný stupeň důkazu než randomizovaná klinická studie lidí.

Proto na Biolekarna.cz rozlišujeme co u zdravotních účinků Shilajitu skutečně ukazují studie a co zatím prokázané není.

Jak poznat silnější a slabší vědecký důkaz?

Shilajit 2026: kam směřuje další výzkum?

Další logický krok je poměrně jasný.

Potřebujeme více studií, které spojí:

• přesně charakterizovaný Shilajit,
• jasně definovanou standardizaci,
• kontrolu kontaminantů,
• randomizovaný design,
• dvojité zaslepení,
• placebo,
• dostatečný počet účastníků,
• delší dobu sledování,
• a nezávislé financování nebo alespoň nezávislou replikaci výsledků.

Teprve potom budeme schopni přesněji říci, které vlastnosti Shilajitu jsou skutečně reprodukovatelné.

Co si z novinek roku 2026 odnést?

Výzkum Shilajitu v roce 2026 přinesl několik skutečně zajímavých posunů.

Za prvé: genetický výzkum poskytl nový důkaz významného botanického příspěvku k jeho vzniku.

Za druhé: chemické studie potvrzují velké rozdíly mezi jednotlivými Shilajity.

Za třetí: elementární analýzy ukazují, proč je důležitá kontrola konkrétního produktu.

Za čtvrté: otevírají se nové oblasti výzkumu, například vztah komplexní Shilajit matrice ke střevním mikroorganismům.

A za páté: vůbec nejčerstvější klinický preprint naznačuje zajímavé výsledky standardizované Resin formy u silově trénujících mužů – ale na definitivní závěry je ještě brzy.

Největší změnou roku 2026 tak možná není jeden „nový účinek“, ale mnohem přesnější pochopení toho, jak komplexní Shilajit ve skutečnosti je.

Pokračujte v našem průvodci Shilajitem

• Shilajit – kompletní průvodce
• Vědecké studie o Shilajitu
• Jak poznat kvalitní Shilajit
• Historie a původ Shilajitu
• Shilajit podle původu
• Shilajit pro sportovce
• Bezpečnost a nežádoucí účinky Shilajitu

Použité odborné zdroje

1. Yadav D, Gupta R, Chaudhary A, et al. TruBlk Shilajit Resin Supplementation Improves Muscle Strength, Endurance, and Exercise Recovery in Males Undertaking Resistance Training: A Randomised, Double-Blind, Placebo-Controlled, Multicenter Trial. medRxiv. 2026. Preprint
2. Yadav D, Mishra S, Shah KM, et al. Safety and Efficacy of TruBlk Shilajit Resin Supplementation on Physical Performance and Blood Biomarkers in Healthy Adults: A 28-Day Open-Label Pilot Study. Cureus. 2026;18(1):e102372. PubMed Central
3. Ulug A, Yildiz Dalginli K, Ozdemir Degirmenci F, Ozturkler Dundar M, Atakisi O. Shilajit as a Natural Product from Sedimentary Rocks: Biological Origin and Antioxidant Properties. Biochemical Genetics. 2026. PubMed
4. Kamgar E, et al. Plant-derived phenolic acids in Shilajit: a comparative HPLC–MS/MS analysis across five regions. Scientific Reports. 2026;16:9268. Scientific Reports
5. Kamgar E, Angaïts A, Zembrzuska J, Kaykhaii M, Szpunar J. Characterization of metal composition and molecular weight distribution in Shilajit. Journal of Trace Elements in Medicine and Biology. 2026;96:127913. PubMed
6. Kamgar E, Gumienna M, Górna-Szweda B, et al. From Phenolic Profile to Gut Function: Comparative Effects of Region-Specific Shilajit on Selected Culturable Intestinal Microbial Groups and β-Glucuronidase Activity – A Preliminary Study. Molecules. 2026;31(12):2172. PubMed

Článek má informační charakter. Preprinty jsou vědecké práce, které ještě neprošly standardním nezávislým recenzním řízením. Výsledky analytických, laboratorních nebo klinických studií konkrétního Shilajit přípravku nelze automaticky přenášet na všechny výrobky. Doplněk stravy není určen k diagnostice, léčbě ani prevenci onemocnění.