Vědecké studie o Shilajitu

Co o Shilajitu skutečně říká moderní věda? Shilajit má dlouhou historii používání v ájurvédské medicíně, ale tradiční použití samo o sobě není důkazem klinického účinku. V posledních letech však přibývají laboratorní, analytické i klinické studie, které zkoumají jeho složení a možné biologické působení.

Výzkum se zaměřil například na testosteron a mužské reprodukční zdraví, svalovou adaptaci a únavu, kostní metabolismus, oxidační stres a chemické složení Shilajitu. Výsledky některých studií jsou zajímavé, celkový počet kvalitních klinických studií u lidí je ale stále omezený.

Na této stránce proto oddělujeme to, co bylo zjištěno u lidí, od výsledků na zvířatech a v laboratorních podmínkách.

Aktualizováno: srpen 2026

Kolik kvalitních studií Shilajitu vlastně existuje?

Ve srovnání s látkami, jako je kreatin, vitamin D nebo omega-3 mastné kyseliny, je klinický výzkum Shilajitu zatím poměrně malý.

Existují randomizované klinické studie u lidí, ale velká část literatury o Shilajitu je tvořena:

• menšími klinickými studiemi,
• experimenty na zvířatech,
• studiemi na buněčných kulturách,
• chemickými a analytickými studiemi,
• přehledovými články.

To je při interpretaci výsledků zásadní. Výsledek experimentu na buňkách nebo potkanech nelze automaticky považovat za prokázaný účinek u člověka.

1. Shilajit a testosteron: randomizovaná klinická studie

Jednou z nejčastěji citovaných studií Shilajitu je práce publikovaná v časopise Andrologia.

Výzkumníci sledovali 75 zdravých mužů ve věku 45 až 55 let. Účastníci byli rozděleni do skupiny užívající purifikovaný Shilajit a placebo.

Studovaný přípravek byl podáván v dávce:

250 mg 2× denně po dobu 90 dní.

Po 90 dnech výzkumníci zaznamenali ve skupině užívající Shilajit oproti placebu statisticky významné změny celkového a volného testosteronu a DHEAS. Hodnoty LH a FSH zůstaly zachovány.

Studie na PubMed: Pandit et al., Andrologia →

Více: Shilajit a testosteron →

2. Shilajit a mužská plodnost

Starší klinická studie publikovaná v roce 2010 sledovala muže s oligospermií, tedy sníženým počtem spermií.

Do studie bylo zařazeno 35 pacientů a 28 mužů dokončilo 90denní užívání. Dostávali 100 mg zpracovaného Shilajitu dvakrát denně po hlavních jídlech.

Po ukončení studie autoři zaznamenali změny několika parametrů spermiogramu, včetně celkového počtu spermií a jejich motility. Změny byly zaznamenány také u testosteronu a FSH.

Tato studie má ale důležitou slabinu: nešlo o klasickou randomizovanou placebo kontrolovanou studii. Výsledky byly porovnávány zejména s výchozími hodnotami stejných pacientů.

Proto ji lze považovat spíše za předběžný klinický signál než za definitivní důkaz.

Studie na PubMed: Biswas et al., Andrologia →

3. Shilajit, svalová síla a únava

V roce 2019 byla v Journal of the International Society of Sports Nutrition publikována randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebo kontrolovaná studie u 63 rekreačně aktivních mladých mužů.

Účastníci užívali po dobu osmi týdnů:

• 250 mg Shilajitu denně,
• 500 mg Shilajitu denně,
• nebo placebo.

Výzkumníci sledovali svalovou sílu před a po náročném únavovém protokolu a také hladinu hydroxyprolinu, která byla použita jako jeden z ukazatelů metabolismu pojivové tkáně.

Nejzajímavější výsledek se objevil u 500mg dávky: ve skupině mužů s vyšší výchozí svalovou silou byl pokles síly po únavovém protokolu menší než u placeba a 250mg skupiny.

Je ale důležité dodat, že výsledek nebyl stejně výrazný u všech účastníků. Pozitivní efekt na udržení síly byl nejzřetelnější při následném rozdělení účastníků podle jejich výchozí síly.

Keller et al., 2019 – kompletní studie →

Více: Shilajit pro sportovce →

4. Co se děje ve svalové tkáni?

Jiná studie publikovaná v Journal of Medicinal Food se nezaměřila primárně na sportovní výkon, ale na změny genové exprese ve svalové tkáni.

Dospělí účastníci s nadváhou nebo obezitou I. stupně dostávali standardizovaný Shilajit v dávce 250 mg dvakrát denně. Po osmi týdnech byly pomocí svalových biopsií sledovány změny v transkriptomu.

Výzkumníci zjistili zvýšenou expresi skupiny genů souvisejících s extracelulární matrix. Patřily mezi ně geny související například s kolagenem, elastinem, fibrilinem, fibronektinem a dalšími strukturálními proteiny.

To je zajímavý mechanistický výsledek, ale je potřeba jej interpretovat správně:

Změna genové exprese není totéž jako důkaz, že člověk díky Shilajitu získá větší svaly, bude silnější nebo se rychleji zotaví.

Das et al., 2016 – studie na PubMed →

5. Shilajit a kostní metabolismus: 48týdenní studie

Jedna z delších moderních studií byla publikována v časopise Phytomedicine v roce 2022.

Do randomizované dvojitě zaslepené placebo kontrolované studie bylo zařazeno 60 postmenopauzálních žen ve věku 45–65 let s osteopenií.

Ženy dostávaly po dobu 48 týdnů:

• placebo,
• 250 mg standardizovaného Shilajit extraktu denně,
• nebo 500 mg extraktu denně.

Výzkumníci měřili kostní minerální denzitu bederní páteře a krčku stehenní kosti a zároveň několik markerů kostního metabolismu, oxidačního stresu a zánětlivých procesů.

Ve skupinách užívajících studovaný Shilajit extrakt byl oproti placebu zaznamenán menší pokles kostní minerální denzity. Změnily se také některé laboratorní markery kostního metabolismu a oxidačního stresu.

Studie je zajímavá díky dlouhé době sledování a placebo kontrolovanému designu. Stále ale platí, že šlo o konkrétní standardizovaný extrakt a velmi specifickou populaci postmenopauzálních žen s osteopenií.

Pingali & Nutalapati, 2022 – studie na PubMed →

6. Shilajit, mitochondrie a energie: pozor na časté zjednodušení

Na internetu se často setkáte s tvrzením, že „klinické studie prokázaly, že Shilajit zvyšuje ATP a buněčnou energii“.

Realita je složitější.

Známá práce z roku 2012 zkoumala Shilajit v modelu chronické únavy u potkanů. Výzkumníci sledovali mimo jiné mitochondriální enzymy a další parametry buněčné bioenergetiky.

Výsledky byly zajímavé, ale šlo o zvířecí experiment, nikoli klinickou studii u lidí.

Proto z něj nelze vyvozovat, že užívání Shilajitu u člověka automaticky zvýší ATP, odstraní únavu nebo zvýší energii.

Studie na zvířecím modelu – PubMed →

7. Shilajit, mozek, paměť a Alzheimerova choroba

Také v této oblasti je důležité odlišovat zajímavou hypotézu od klinicky prokázaného účinku.

Část výzkumu se zaměřila na fulvové kyseliny a agregaci tau proteinu, který hraje důležitou roli v patologii Alzheimerovy choroby.

Laboratorní výsledky naznačily, že fulvová kyselina může ovlivňovat agregaci tau proteinu in vitro. Na této skutečnosti vznikla hypotéza, že některé složky Shilajitu by mohly být zajímavé pro další neurovědní výzkum.

To však není důkaz, že Shilajit předchází Alzheimerově chorobě, zlepšuje paměť nebo léčí neurodegenerativní onemocnění u lidí.

Pro taková tvrzení v současnosti nemáme odpovídající klinická data.

Přehled výzkumu Shilajitu a kognitivních funkcí →

8. Co přinesl výzkum Shilajitu v letech 2025–2026?

Nejnovější výzkum se stále více zaměřuje nikoli pouze na otázku „funguje Shilajit?“, ale také na mnohem základnější otázku:

Co přesně jednotlivé Shilajit vzorky obsahují?

A odpověď je pro spotřebitele velmi důležitá: Shilajit není chemicky totožná surovina bez ohledu na svůj původ.

Analýza přírodního himálajského Shilajitu – 2025

Studie publikovaná v ACS Omega v roce 2025 použila několik analytických metod k detailní charakterizaci přírodního Shilajitu z Himálají.

Výzkumníci identifikovali komplexní organicko-minerální matrici a mimo jiné fulvové kyseliny, dibenzo-α-pyrony a fenolické sloučeniny.

Autoři ale sami upozorňují, že chemické složení může pouze vytvářet hypotézy o biologických účincích a že terapeutická tvrzení vyžadují další přímé experimentální a klinické ověření.

Basavaraja et al., ACS Omega 2025 →

11 vzorků Shilajitu z pěti zemí – 2026

V roce 2026 byla publikována rozsáhlejší HPLC–MS/MS analýza 11 Shilajit vzorků z Íránu, Indie, Nepálu, Ruska a Kyrgyzstánu.

Výzkumníci identifikovali a kvantifikovali devět fenolických kyselin, například kyselinu gallovou, kávovou, ferulovou, chlorogenovou nebo rozmarýnovou.

Mezi jednotlivými vzorky byly nalezeny výrazné geografické rozdíly.

To podporuje velmi důležitou myšlenku: označení „Shilajit“ samo o sobě neříká přesně, jaké bude chemické složení konkrétního produktu.

Analýza Shilajitu z pěti regionů, 2026 →

Analýza minerálů a kovů – 2026

Další práce z roku 2026 analyzovala pomocí moderních metod 12 Shilajit vzorků různého geografického původu.

Autoři zjistili výrazné rozdíly v zastoupení:

• vápníku a hořčíku,
• železa, zinku a manganu,
• i prvků jako olovo, kadmium nebo rtuť.

U testovaných vzorků byly toxické kovy pod stanovenými toxikologickými limity, ale jednotlivé vzorky se svým elementárním profilem výrazně lišily.

Studie tak znovu ukazuje, proč jsou u Shilajitu důležité původ, čištění a analytická kontrola konkrétního produktu.

Kamgar et al., 2026 – PubMed →

Prakticky: Jak poznat kvalitní Shilajit →

Jak do vědeckého obrazu zapadá obsah fulvových kyselin?

Fulvové kyseliny patří mezi nejznámější složky Shilajitu a jsou častým předmětem výzkumu.

Je ale důležité nepodlehnout jednoduchému pravidlu:

„Čím vyšší procento fulvových kyselin, tím silnější zdravotní účinek.“

Takový vztah nebyl klinickými studiemi obecně prokázán.

Obsah fulvových kyselin je především užitečný analytický parametr pro charakterizaci a standardizaci výrobku. Shilajit totiž obsahuje mnohem širší komplex organických a minerálních látek.

Co dnes můžeme o Shilajitu říci s největší jistotou?

Současný stav vědy lze shrnout do několika bodů:

1. Shilajit je chemicky velmi komplexní přírodní materiál.
2. Složení jednotlivých Shilajit vzorků není stejné a geografický původ i zpracování hrají významnou roli.
3. Existuje několik klinických studií u lidí, které přinesly zajímavé výsledky například v oblasti testosteronu, svalové adaptace, fyzické výkonnosti a kostního metabolismu.
4. Počet kvalitních nezávislých klinických studií je však stále výrazně menší než u dobře prozkoumaných doplňků.
5. Řada populárních tvrzení o mozku, mitochondriích, detoxikaci nebo „anti-aging“ účincích vychází především z laboratorních a zvířecích experimentů, nikoli z přesvědčivých klinických studií.
6. Výsledky studie konkrétního standardizovaného extraktu nelze automaticky převádět na každý Shilajit výrobek na trhu.

Jak číst studie o doplňcích stravy?

Při hodnocení studie se nedívejte pouze na její závěr. Důležité je položit si několik otázek:

• Byla studie provedena na lidech?
• Měla placebo skupinu?
• Byla randomizovaná?
• Byla dvojitě zaslepená?
• Kolik lidí se jí účastnilo?
• Jak dlouho trvala?
• Jaký přesně Shilajit přípravek byl použit?
• Jaká byla dávka?
• Byl sledován skutečný klinický výsledek, nebo pouze laboratorní biomarker?

Právě tyto rozdíly vysvětlují, proč nelze dát stejné vědecké váhy studii na 60 lidech s placebem a experimentu na buněčné kultuře.

Vědecká studie není automaticky zdravotní tvrzení

Skutečnost, že byla určitá látka zkoumána ve vědecké studii, neznamená, že lze výsledek automaticky prezentovat jako prokázaný účinek konkrétního doplňku stravy.

Výzkum slouží k rozšiřování vědeckého poznání. Výsledky jednotlivých studií je nutné posuzovat podle jejich metodiky, velikosti, opakovatelnosti a kvality důkazů jako celku.

Nejčastější otázky o výzkumu Shilajitu

Je Shilajit vědecky prozkoumaný?

Ano, Shilajit je předmětem chemických, laboratorních, zvířecích i klinických studií. Ve srovnání s nejlépe prozkoumanými doplňky stravy je ale počet kvalitních klinických studií u lidí stále poměrně malý.

Existují klinické studie Shilajitu na lidech?

Ano. Klinické studie u lidí se zabývaly například testosteronem, parametry mužské plodnosti, svalovou adaptací a výkonností nebo kostním metabolismem.

Prokázaly studie, že Shilajit zvyšuje testosteron?

Jedna randomizovaná dvojitě zaslepená placebo kontrolovaná studie u zdravých mužů ve věku 45–55 let zaznamenala po 90 dnech užívání konkrétního purifikovaného Shilajit přípravku statisticky významné zvýšení celkového a volného testosteronu oproti placebu. Je však potřeba výsledek potvrdit dalšími nezávislými studiemi a nelze jej automaticky vztahovat na každý Shilajit produkt.

Existují studie Shilajitu na energii a únavu?

Ano, ale jejich interpretace vyžaduje opatrnost. Existuje například humánní studie svalové únavy a zvířecí výzkum mitochondriální bioenergetiky. Zvířecí výsledky nelze automaticky převádět na člověka.

Je prokázáno, že Shilajit pomáhá proti Alzheimerově chorobě?

Ne. Existují laboratorní poznatky týkající se fulvové kyseliny a agregace tau proteinu, ale chybí odpovídající klinické studie dokazující prevenci nebo léčbu Alzheimerovy choroby u lidí.

Jsou všechny Shilajit produkty stejné?

Ne. Moderní analytické studie ukazují výrazné rozdíly v chemickém a minerálním složení Shilajitu z různých geografických oblastí. Proto je důležitá standardizace, původ a kontrola konkrétního výrobku.

Je vyšší obsah fulvových kyselin automaticky důkazem lepšího účinku?

Ne. Obsah fulvových kyselin je užitečný parametr pro charakterizaci Shilajitu, ale není prokázáno jednoduché pravidlo, podle kterého by vyšší procento automaticky znamenalo větší klinický účinek.

Pokračujte v našem průvodci Shilajitem

• Shilajit – kompletní průvodce
• Jak poznat kvalitní Shilajit
• Jak užívat Shilajit a dávkování
• Shilajit a jeho účinky
• Shilajit a testosteron
• Shilajit pro sportovce
• Shilajit – bezpečnost a nežádoucí účinky

Použité vědecké zdroje

1. Pandit S, Biswas S, Jana U, et al. Clinical evaluation of purified Shilajit on testosterone levels in healthy volunteers. Andrologia. 2016;48(5):570–575. PubMed
2. Biswas TK, Pandit S, Mondal S, et al. Clinical evaluation of spermatogenic activity of processed Shilajit in oligospermia. Andrologia. 2010;42(1):48–56. PubMed
3. Keller JL, Housh TJ, Hill EC, et al. The effects of Shilajit supplementation on fatigue-induced decreases in muscular strength and serum hydroxyproline levels. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2019;16:3. Studie
4. Das A, Datta S, Rhea B, et al. The Human Skeletal Muscle Transcriptome in Response to Oral Shilajit Supplementation. Journal of Medicinal Food. 2016;19(7):701–709. PubMed
5. Pingali U, Nutalapati C. Shilajit extract reduces oxidative stress, inflammation, and bone loss to dose-dependently preserve bone mineral density in postmenopausal women with osteopenia: A randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Phytomedicine. 2022;105:154334. PubMed
6. Surapaneni DK, Adapa SR, Preeti K, et al. Shilajit attenuates behavioral symptoms of chronic fatigue syndrome by modulating the hypothalamic-pituitary-adrenal axis and mitochondrial bioenergetics in rats. Journal of Ethnopharmacology. 2012. PubMed
7. Carrasco-Gallardo C, Guzmán L, Maccioni RB. Shilajit: A Natural Phytocomplex with Potential Procognitive Activity. International Journal of Alzheimer's Disease. 2012. PubMed Central
8. Basavaraja D, Katkar R, Dhaka P, et al. Chemical Analysis of Native Himalayan Shilajit: An Evaluation of an Ayurvedic Formulation. ACS Omega. 2025;10(47):57097–57106. PubMed
9. Kamgar E, et al. Plant-derived phenolic acids in Shilajit: a comparative HPLC–MS/MS analysis across five regions. 2026. PubMed Central
10. Kamgar E, et al. Characterization of metal composition and molecular weight distribution in Shilajit. Journal of Trace Elements in Medicine and Biology. 2026;96:127913. PubMed

Článek slouží k informování o publikovaném vědeckém výzkumu. Popis výsledků jednotlivých studií neznamená, že stejné účinky byly prokázány u všech Shilajit produktů. Doplněk stravy není určen k diagnostice, léčbě ani prevenci onemocnění a nenahrazuje pestrou stravu ani lékařskou péči.