Akkermansia muciniphila: účinky, studie a povolení v EU

Akkermansia muciniphila patří mezi nejzajímavější bakterie lidského střevního mikrobiomu. V posledních letech přitahuje pozornost vědců díky svému neobvyklému způsobu života v ochranné hlenové vrstvě střeva a možným souvislostem s metabolickým zdravím, střevní bariérou a regulací tělesné hmotnosti.

Na rozdíl od běžných probiotických bakterií, jako jsou laktobacily nebo bifidobakterie, má Akkermansia muciniphila specifickou schopnost využívat mucin – důležitou složku střevního hlenu. Její přítomnost byla v řadě studií spojována s určitými ukazateli metabolického zdraví.

Je však potřeba rozlišovat mezi vědecky pozorovanou souvislostí a skutečně prokázaným účinkem. Vyšší množství Akkermansia muciniphila ve střevě automaticky neznamená lepší zdraví a její podávání nelze považovat za potvrzenou léčbu obezity, diabetu nebo střevních onemocnění.

Zajímavý je také vývoj evropské legislativy. Evropská unie povolila v roce 2022 pasterovanou Akkermansia muciniphila jako novou potravinu a v roce 2026 rozšířila možnosti jejího použití na další věkové skupiny.

Co tato bakterie skutečně dělá, jaké výsledky přinesly nejnovější klinické studie a jaký je rozdíl mezi živou a pasterovanou formou? Přinášíme odborného průvodce s důrazem na ověřené informace a aktuální pravidla EU.

1. Co je Akkermansia muciniphila?

Akkermansia muciniphila je bakterie přirozeně se vyskytující v trávicím traktu člověka a některých dalších živočichů.

Byla poprvé izolována a vědecky popsána v roce 2004 týmem vedeným Muriel Derrienovou na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku. [1]

Jde o gramnegativní bakterii, která žije v prostředí s velmi nízkým obsahem kyslíku a je specializovaná na využívání mucinu.

Její název odráží právě tuto vlastnost. Druhové jméno muciniphila lze volně přeložit jako „milující mucin“.

Čím se liší od běžných bakterií mikrobiomu?

Mnoho střevních mikroorganismů využívá především látky pocházející z potravy, například určité nestravitelné sacharidy.

Akkermansia muciniphila se specializuje na složky hlenu, který vytváří samotný organismus.

To znamená, že je úzce propojena s prostředím střevní sliznice.

Podíl Akkermansia muciniphila ve střevním mikrobiomu se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší. V odborné literatuře se často uvádějí hodnoty přibližně v jednotkách procent, ale u některých osob může být její zastoupení velmi nízké nebo obtížně zjistitelné.

Neexistuje však univerzálně stanovené ideální procento Akkermansia muciniphila ve střevním mikrobiomu zdravého člověka.

2. Co je mucin a proč ho tato bakterie využívá?

Mucin je souhrnné označení pro skupinu velkých glykoproteinů, které tvoří důležitou součást hlenu na povrchu sliznic.

Ve střevě pomáhá hlen vytvářet prostředí oddělující střevní obsah a mikroorganismy od buněk střevního epitelu.

Hlenová vrstva není nehybná. Organismus ji průběžně vytváří, obnovuje a její složky jsou současně využívány některými mikroorganismy.

Akkermansia muciniphila dokáže pomocí specializovaných enzymů rozkládat určité struktury mucinu a využívat jejich složky jako zdroj živin.

Není rozklad střevního hlenu nebezpečný?

Samotný rozklad mucinu nemusí být škodlivý. V normálně fungujícím střevním ekosystému jde o jeden z přirozených mikrobiálních procesů.

Produkty metabolismu Akkermansia muciniphila mohou navíc sloužit jako zdroj živin dalším střevním bakteriím.

Tento vztah se označuje jako cross-feeding, tedy vzájemné využívání metabolických produktů mezi mikroorganismy.

Akkermansia muciniphila například vytváří acetát a propionát a může podporovat metabolické vztahy s bakteriemi produkujícími butyrát.

Butyrát je jednou z mastných kyselin s krátkým řetězcem, které mají důležitý význam v metabolismu buněk tlustého střeva.

Je ale potřeba vnímat celý ekosystém. Odborný přehled publikovaný v roce 2025 upozorňuje, že za určitých podmínek, například při výrazném nedostatku vlákniny a narušené mikrobiální rovnováze, může nadměrný rozklad mucinu představovat také potenciální problém. [2]

Tyto poznatky pocházejí z různých experimentálních modelů a nelze z nich jednoduše vyvozovat zdravotní riziko pouze podle množství této bakterie ve stolici.

Neplatí tedy ani tvrzení „čím více Akkermansia, tím lépe“, ani opačné zjednodušení, že bakterie využívající střevní hlen musí být automaticky škodlivé.

3. Jak souvisí Akkermansia muciniphila se střevní bariérou?

Střevní bariéra představuje složitý systém zahrnující střevní epitel, hlenovou vrstvu, imunitní mechanismy a mikrobiální společenství.

Jejím úkolem je umožňovat vstřebávání živin a zároveň regulovat kontakt organismu s látkami a mikroorganismy přítomnými ve střevě.

Ve výzkumu Akkermansia muciniphila se sledují například:

  • interakce s hlenovou vrstvou,
  • činnost pohárkových buněk produkujících mucin,
  • některé mechanismy střevní propustnosti,
  • vztahy mezi bakteriemi produkujícími mastné kyseliny s krátkým řetězcem,
  • signální procesy mezi mikroorganismy a střevními buňkami.

Odborný přehled v časopise Nature Reviews Microbiology z roku 2025 popisuje Akkermansia muciniphila jako významného člena střevního mikrobiálního ekosystému, jehož působení závisí také na dalších mikroorganismech a prostředí hostitele. [3]

Většina detailních poznatků o mechanismech působení však pochází z laboratorních a zvířecích studií.

Nelze proto tvrdit, že samotné užívání doplňku obsahujícího Akkermansia muciniphila prokazatelně opravuje střevní bariéru u každého člověka.

4. Akkermansia muciniphila a metabolické zdraví: co znamenají pozorované souvislosti?

Velká část zájmu o Akkermansia muciniphila vznikla díky studiím sledujícím složení střevního mikrobiomu u osob s různými metabolickými charakteristikami.

V některých observačních studiích bylo nižší zastoupení Akkermansia muciniphila spojováno například s:

  • obezitou,
  • inzulinovou rezistencí,
  • některými metabolickými poruchami,
  • nepříznivými ukazateli kardiometabolického zdraví.

Je však důležité vysvětlit, co podobné výsledky skutečně znamenají.

Souvislost není důkazem příčiny

Pokud mají lidé s určitým onemocněním v průměru méně konkrétní bakterie, neznamená to automaticky, že právě nedostatek této bakterie onemocnění způsobuje.

Složení mikrobiomu mohou ovlivňovat například:

  • dlouhodobý jídelníček,
  • užívané léky,
  • věk,
  • pohybová aktivita,
  • metabolický stav,
  • další mikroorganismy ve střevě.

Rozdíly v množství Akkermansia muciniphila proto mohou být důsledkem jiných změn v organismu.

Abychom mohli posoudit skutečný účinek jejího podávání, potřebujeme randomizované kontrolované klinické studie.

5. První významná klinická studie u lidí: rok 2019

V roce 2019 byla v časopise Nature Medicine publikována průkopnická studie, která poprvé hodnotila podávání Akkermansia muciniphila u lidí s nadváhou nebo obezitou a inzulinovou rezistencí. [4]

Do studie bylo zařazeno 40 dobrovolníků, z nichž 32 dokončilo tříměsíční sledování.

Výzkumníci porovnávali tři skupiny:

  • placebo,
  • živou Akkermansia muciniphila,
  • pasterovanou Akkermansia muciniphila.

V aktivních skupinách účastníci užívali přibližně 10 miliard bakteriálních buněk denně.

Jaké výsledky studie přinesla?

Ve skupině s pasterovanou bakterií vědci zaznamenali oproti placebu některé příznivé změny metabolických parametrů.

Šlo například o:

  • zlepšení ukazatele inzulinové citlivosti,
  • snížení hladiny inzulinu nalačno,
  • snížení celkového cholesterolu.

Ve studii se objevily také menší změny tělesné hmotnosti a tukové hmoty. Některé z těchto rozdílů však nebyly statisticky významné.

Obě testované formy byly během studie převážně dobře tolerovány.

Proč je důležité slovo „pilotní“?

Jednalo se o malý průzkumný výzkum s krátkou dobou sledování.

Taková studie může poskytnout důležitý podklad pro další výzkum, ale sama o sobě nestačí k potvrzení účinnosti u široké populace.

Výsledky proto nelze interpretovat jako důkaz, že Akkermansia muciniphila léčí diabetes nebo automaticky způsobuje hubnutí.

Právě rozdíl mezi pilotními výsledky a následnými většími studiemi je pro objektivní hodnocení této bakterie zásadní.

6. Nová klinická studie z roku 2026: může pomáhat s udržením snížené hmotnosti?

V květnu 2026 publikoval časopis Nature Medicine další randomizovanou kontrolovanou studii. [5]

Výzkumníci zařadili 90 dospělých s nadváhou nebo obezitou.

Studie měla dvě hlavní fáze:

  1. Osm týdnů nízkoenergetické diety, jejímž cílem bylo dosáhnout alespoň 8% snížení tělesné hmotnosti.
  2. 24 týdnů následného sledování, během kterých účastníci dodržovali doporučený zdravý jídelníček a užívali buď pasterovanou Akkermansia muciniphila, nebo placebo.

Hlavní sledovanou otázkou bylo, zda se skupiny lišily v opětovném přibývání na hmotnosti po počátečním zhubnutí.

Jak dopadlo srovnání?

Na konci sledování vědci zaznamenali:

Skupina Průměrný návrat tělesné hmotnosti
Pasterovaná Akkermansia muciniphila 1,2 kg
Placebo 3,2 kg

Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný.

Výsledky naznačují, že testovaná pasterovaná forma mohla v konkrétních podmínkách studie přispět k lepšímu udržení již dosaženého úbytku hmotnosti.

Co z této studie nelze vyvozovat?

Nešlo o pokus, při kterém by účastníci pouze užívali doplněk a bez dalších změn hubli.

Všichni nejprve absolvovali intenzivní dietní intervenci a následně pokračovali ve sledovaném režimu.

Výsledky proto nelze automaticky vztahovat na osoby, které nezhubly, neupravují stravování nebo nepodstupují podobnou intervenci.

Studie také nedokazuje, že běžný výrobek s Akkermansia muciniphila lze prezentovat jako prostředek na hubnutí.

Pro takové komerční tvrzení je navíc nutné respektovat evropská pravidla pro zdravotní tvrzení.

7. Další studie z roku 2026: proč nepřinesla stejně jednoznačné výsledky?

V červnu 2026 byla v časopise Gut Microbes publikována multicentrická randomizovaná studie zahrnující 142 dospělých s metabolickým syndromem, s prediabetem nebo bez něj. [6]

Účastníci po dobu čtyř měsíců užívali denně:

  • 30 miliard pasterovaných buněk Akkermansia muciniphila, nebo
  • placebo.

Hlavním sledovaným parametrem byla inzulinová citlivost, hodnocená pomocí takzvaného Matsudova indexu.

Jaký byl hlavní výsledek?

V celém sledovaném souboru nebylo po čtyřech měsících prokázáno statisticky významné zlepšení hlavního ukazatele inzulinové citlivosti oproti placebu.

To je velmi důležitá informace, protože ukazuje, že příznivé výsledky menší pilotní studie nelze automaticky očekávat také v rozsáhlejším výzkumu.

Objevily se přesto nějaké příznivé výsledky?

Ano. V následných exploratorních analýzách autoři zaznamenali některé příznivé změny u vybraných skupin účastníků.

Zajímavé byly zejména výsledky u osob, které měly na začátku nízké zastoupení Akkermansia v mikrobiomu.

V této podskupině se objevily změny některých ukazatelů inzulinové citlivosti a reakce hormonu GLP-1 po glukózovém testu.

Tyto analýzy jsou důležité pro další výzkum, ale je nutné je interpretovat opatrně.

Výsledek nalezený v dodatečně hodnocené podskupině není stejně silným důkazem jako úspěšně splněný hlavní cíl celé randomizované studie.

Je možné, že na působení Akkermansia muciniphila má vliv výchozí složení mikrobiomu. K potvrzení této hypotézy ale potřebujeme další studie, které takovou otázku předem stanoví jako svůj hlavní cíl.

8. Co tedy skutečně potvrzuje výzkum Akkermansia muciniphila?

Oblast Co víme Hlavní omezení
Střevní mikrobiom Jde o přirozenou bakterii lidského střeva specializovanou na mucin. Není určeno ideální množství pro každého člověka.
Střevní bariéra Existuje rozsáhlý laboratorní a experimentální výzkum. Mechanismy nelze automaticky považovat za klinický účinek u lidí.
Inzulinová citlivost Pilotní studie byla příznivá; novější větší studie nesplnila hlavní cíl. Důkazy jsou nejednotné.
Udržení snížené hmotnosti Jedna randomizovaná studie z roku 2026 zaznamenala příznivý výsledek. Výsledky se týkají specifického režimu po úvodním zhubnutí.
Léčba diabetu Probíhá výzkum metabolických parametrů. Účinnost jako léčby diabetu není prokázána.
Onemocnění střev Existují observační a experimentální studie. Není potvrzenou léčbou IBS, Crohnovy choroby ani ulcerózní kolitidy.

Dosavadní výsledky tedy podporují další klinický výzkum, nikoliv nekritické používání Akkermansia muciniphila jako univerzálního řešení metabolických nebo střevních problémů.

9. Živá vs. pasterovaná Akkermansia muciniphila: v čem je rozdíl?

Jedním z nejzajímavějších zjištění výzkumu je skutečnost, že některé účinky se objevily také při podávání pasterované, tedy neživé formy.

Živá Akkermansia muciniphila

Živá bakterie je metabolicky aktivní a za vhodných podmínek může využívat živiny ze svého prostředí.

U Akkermansia muciniphila je však technologicky náročné její pěstování a udržování životaschopnosti, protože je přizpůsobena specifickému prostředí.

Pasterovaná Akkermansia muciniphila

Pasterace je kontrolované tepelné ošetření, které bakterie inaktivuje.

Výsledný produkt již neobsahuje životaschopné mikroorganismy v množství, které by umožňovalo jeho běžné označování jako živou probiotickou kulturu.

Mohou však zůstávat zachovány některé buněčné struktury a složky, které jsou předmětem biologického výzkumu.

Právě pasterovaná forma byla hodnocena v několika důležitých klinických studiích.

Je pasterovaná Akkermansia postbiotikum?

Podle odborného konsenzu ISAPP jsou postbiotika přípravky obsahující neživé mikroorganismy nebo jejich složky, které při odpovídajícím použití přinášejí doložený zdravotní přínos. [7]

Pasterovaná Akkermansia muciniphila se proto ve vědecké a komerční komunikaci často popisuje v kontextu postbiotik.

Samotná inaktivace bakterie však automaticky nestačí k tomu, aby každá podobná surovina splňovala vědeckou definici postbiotika.

Je potřeba zohlednit konkrétní surovinu, její charakterizaci a příslušné důkazy.

10. Proč se u pasterované Akkermansia uvádí počet buněk, nikoliv CFU?

U běžných živých probiotik se setkáváme s jednotkami CFU neboli kolonie tvořícími jednotkami.

CFU představuje mikrobiologický ukazatel životaschopných jednotek schopných za určených podmínek vytvořit kolonii.

Pasterovaná Akkermansia muciniphila je však inaktivovaná.

Proto se její množství v evropské legislativě vyjadřuje jako počet buněk za den, nikoliv počet miliard životaschopných CFU.

Vlastnost Živá forma Pasterovaná forma
Životaschopnost Živé mikroorganismy Inaktivované mikroorganismy
Běžné vyjádření množství CFU Počet buněk
Aktivní metabolismus Za vhodných podmínek ano Ne
EU povolení jako nová potravina Není zahrnuta v povolení pasterované formy Ano, za přesně stanovených podmínek

Důležité: Údaj 30 miliard pasterovaných buněk není totéž jako 30 miliard CFU živých bakterií.

11. Je Akkermansia muciniphila povolená v Evropské unii?

Ano, ale povolení se vztahuje na přesně specifikovanou pasterovanou formu jako novou potravinu (novel food).

Evropská komise původně povolila její uvádění na trh prováděcím nařízením (EU) 2022/168. [8]

Toto povolení vycházelo z bezpečnostního hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2021. [9]

EFSA posuzovala konkrétní pasterovaný bakteriální materiál vyrobený za definovaných podmínek.

Povolená surovina je charakterizována například kmenem:

Akkermansia muciniphila ATCC BAA-835 / CIP 107961

Součástí specifikace je také požadavek na velmi nízké množství životaschopných buněk, konkrétně méně než 10 CFU na gram suroviny.

To znamená, že evropské povolení nelze automaticky vztáhnout na jakýkoliv živý kmen Akkermansia muciniphila nabízený například na zahraničních internetových stránkách.

12. Co se změnilo v EU v roce 2026?

Od 16. března 2026 se uplatňuje nové prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/391, které rozšířilo podmínky používání pasterované Akkermansia muciniphila. [10]

Nejdůležitější změnou je rozšíření povolených věkových skupin také na dospívající od 12 let.

Maximální množství podle věku

Věková skupina Nejvyšší povolené denní množství
12 až méně než 14 let 21 miliard buněk
14 až méně než 18 let 30 miliard buněk
Dospělí od 18 let 34 miliard buněk

Tyto limity se týkají stanovených kategorií použití, zejména doplňků stravy a potravin pro zvláštní lékařské účely, za podmínek uvedených v nařízení.

Nejde o doporučené denní dávkování pro všechny spotřebitele. Tabulka uvádí nejvyšší povolená množství v rámci evropského povolení nové potraviny.

Co platí pro těhotné a kojící ženy?

Pasterovaná Akkermansia muciniphila nadále není podle tohoto povolení určena těhotným a kojícím ženám.

EFSA v bezpečnostním hodnocení rozšíření použití v roce 2025 uvedla, že pro těhotenství a kojení nebyly předloženy dostatečné důkazy umožňující stanovit bezpečnost. [11]

Proto musí označení doplňků obsahovat příslušné upozornění.

Je povolena pro malé děti?

Ne. Rozšířené povolení se nevztahuje na kojence a děti mladší 12 let.

Platí toto povolení pro všechny potraviny?

Ne. Povolení se vztahuje na definované kategorie potravin. Neznamená automaticky možnost přidávat pasterovanou Akkermansia muciniphila do libovolných potravin, nápojů nebo fermentovaných výrobků.

13. Co znamená ochrana údajů do 1. března 2027?

Evropské povolení obsahuje také ustanovení o ochraně vědeckých údajů použitých při jeho schvalování.

Podle nařízení je tato ochrana stanovena do 1. března 2027.

Během období ochrany může povolenou novou potravinu za stanovených podmínek uvádět na unijní trh společnost The Akkermansia Company SA, případně další oprávněné subjekty v souladu s podmínkami právního předpisu.

Jiný žadatel může rovněž získat vlastní povolení, pokud splní příslušné právní požadavky.

Pro distributory a prodejce je důležité ověřit, že nabízená surovina odpovídá evropskému povolení a pochází z oprávněného dodavatelského řetězce.

Skončení ochrany údajů samo o sobě neznamená, že od následujícího dne bude automaticky povolena jakákoliv živá forma této bakterie nebo libovolný výrobní postup.

14. Znamená evropské povolení také potvrzení zdravotních účinků?

Ne. Povolení nové potraviny a schválení zdravotního tvrzení jsou dvě odlišné věci.

U nové potraviny se posuzuje zejména její identita, způsob výroby, specifikace, podmínky používání a bezpečnost.

Zdravotní tvrzení se v EU posuzují samostatně podle nařízení (ES) č. 1924/2006.

To znamená, že povolení pasterované Akkermansia muciniphila jako novel food samo o sobě neopravňuje výrobce tvrdit například:

  • že výrobek léčí diabetes,
  • že snižuje inzulinovou rezistenci,
  • že způsobuje hubnutí,
  • že opravuje střevní bariéru,
  • že zvyšuje hladinu GLP-1 s konkrétním zdravotním přínosem.

Taková tvrzení by vyžadovala odpovídající právní základ a splnění podmínek evropské legislativy.

Vědecká studie a schválené zdravotní tvrzení nejsou totéž.

15. Lze množství Akkermansia muciniphila zvýšit stravou?

Velký zájem vědců se zaměřuje také na otázku, zda lze zastoupení Akkermansia muciniphila ovlivňovat složením jídelníčku.

Výzkum se věnuje například:

  • příjmu různých druhů vlákniny,
  • rostlinným polyfenolům,
  • celkovému složení stravy,
  • energetickému příjmu,
  • dlouhodobým změnám tělesné hmotnosti.

Z výsledků některých studií vyplývá, že změny stravy mohou ovlivňovat zastoupení této bakterie.

Účinky se však liší podle typu intervence, výchozího mikrobiomu a dalších faktorů.

Vláknina a střevní ekosystém

Dostatečný příjem vlákniny je důležitou součástí pestrého jídelníčku.

Různé druhy vlákniny využívají různé střevní mikroorganismy, přičemž produkty jejich metabolismu mohou ovlivňovat i další bakterie.

Akkermansia muciniphila se sice specializuje na mucin, ale její vztahy s dalšími mikroorganismy znamenají, že nepřímý vliv jídelníčku může být významný.

Nelze však tvrdit, že konkrétní dávka psyllia, PHGG nebo akáciové vlákniny u každého člověka prokazatelně zvýší množství Akkermansia muciniphila.

Polyfenoly

Polyfenoly jsou rozsáhlou skupinou rostlinných látek obsažených například v bobulovém ovoci, granátových jablkách, čaji nebo kakau.

V laboratorních a některých lidských studiích se zkoumají jejich interakce se střevním mikrobiomem.

Systematický přehled randomizovaných studií publikovaný v roce 2026 zaznamenal v části výzkumů změny zastoupení Akkermansia muciniphila po podávání polyfenolových přípravků. [12]

Výsledky ale nebyly jednotné a jejich klinický význam zůstává nejistý.

Proto není správné doporučovat konkrétní polyfenolový doplněk jako zaručený prostředek ke zvýšení množství této bakterie.

Co tedy dělat prakticky?

Pro běžnou zdravou stravu má smysl zařazovat:

  • celozrnné obiloviny,
  • luštěniny,
  • pestrou zeleninu,
  • ovoce,
  • ořechy a semena,
  • další přirozené zdroje vlákniny.

Takový způsob stravování má odborné opodstatnění nezávisle na tom, zda u konkrétního člověka zvýší množství Akkermansia muciniphila.

Podrobnější praktická doporučení najdete také v našem článku Psyllium vs. Sunfiber vs. akáciová vláknina.

16. Jaké zdroje vlákniny najdete na Biolekarna.cz?

Pokud chcete zvyšovat příjem vlákniny, můžete využít především pestrou stravu a případně také vhodný doplněk.

V nabídce Biolekarna.cz najdete například následující typy vlákniny.

Mattisson BIO Sunfiber – 125 g

Mattisson BIO Sunfiber obsahuje částečně hydrolyzovanou guarovou gumu, známou pod označením PHGG.

Jde o rozpustnou vlákninu s nízkou viskozitou, která se snadno přidává do nápojů nebo jídel.

PHGG je předmětem klinického výzkumu v oblasti trávicího komfortu a střevního mikrobiomu.

Mattisson BIO akáciová vláknina – 200 g

Mattisson BIO akáciová vláknina obsahuje rozpustnou vlákninu pocházející z akáciové mízy.

Je vhodná k jednoduchému doplnění vlákniny do jídelníčku.

Mattisson BIO Psyllium Husk – 250 g

Mattisson BIO Psyllium Husk obsahuje vlákninu z obalů semen jitrocele indického.

Na rozdíl od PHGG výrazně bobtná a vytváří gel. Při používání vyžaduje dostatek tekutin.

Upozornění: Uvedené produkty neobsahují Akkermansia muciniphila a nelze u nich slibovat zvýšení jejího množství ve střevě. Jde o příklady výrobků určených k doplnění vlákniny.

17. Má smysl nechat si změřit Akkermansia muciniphila ve stolici?

Komerční testy střevního mikrobiomu někdy uvádějí relativní zastoupení jednotlivých bakteriálních rodů a druhů.

Výsledek může například informovat o tom, jak velkou část mikrobiálních sekvencí v konkrétním vzorku tvoří Akkermansia.

Pro interpretaci ale existuje několik omezení:

  • Složení stolice nemusí přesně odpovídat mikrobiálnímu prostředí na povrchu střevní sliznice.
  • Výsledek může záviset na laboratorní metodě.
  • Relativní množství bakterie může kolísat.
  • Jednotlivé laboratoře mohou používat odlišné referenční soubory.
  • Pro zdravou populaci není stanoven univerzální optimální rozsah Akkermansia muciniphila.

Nízká hodnota v komerčním testu proto sama o sobě nepředstavuje diagnózu ani automatický důvod k užívání konkrétního doplňku.

Pro klinická rozhodnutí je vhodnější vycházet ze zdravotního stavu, příznaků a doporučení lékaře než pouze z výsledku jednoho mikrobiomového testu.

18. Jak poznat kvalitní doplněk s Akkermansia muciniphila?

Pokud zvažujete doplněk obsahující pasterovanou Akkermansia muciniphila, je důležité ověřit především jeho právní status a přesné složení.

1. Je uvedena pasterovaná forma?

Na evropském trhu je zásadní rozlišovat mezi živou a pasterovanou formou.

Povolení nové potraviny se vztahuje na přesně definovanou pasterovanou surovinu.

2. Je uveden správný mikrobiální kmen?

Evropské povolení charakterizuje surovinu konkrétním kmenem ATCC BAA-835 / CIP 107961.

3. Odpovídá počet buněk povoleným limitům?

Na etiketě by mělo být uvedeno množství v doporučené denní dávce.

Pro dospělé je podle aktuálních pravidel EU nejvyšší povolené množství 34 miliard buněk denně.

4. Nezaměňuje výrobce CFU a počet pasterovaných buněk?

Pasterovaná forma není běžnou živou probiotickou kulturou.

Proto je potřeba správně uvádět jednotky.

5. Jsou uvedena odpovídající věková omezení?

U výrobku je nutné zohlednit cílovou věkovou skupinu a příslušné požadavky na označení.

6. Je uvedeno upozornění pro těhotné a kojící ženy?

Aktuální evropské podmínky použití tyto skupiny vylučují.

7. Lze doložit původ suroviny?

U distributora je vhodné ověřovat specifikaci, výrobce a návaznost na oprávněný dodavatelský řetězec.

8. Neobsahuje popis nepovolená zdravotní tvrzení?

Výrobek by neměl být bez odpovídajícího právního základu prezentován jako léčba diabetu, obezity nebo jiných onemocnění.

19. Pro koho může být Akkermansia muciniphila nevhodná?

Nejdůležitější jsou věková a další omezení uvedená v evropském povolení.

Pasterovaná Akkermansia muciniphila podle současného povolení není určena těhotným a kojícím ženám ani dětem mladším 12 let.

U dospívajících platí zvláštní podmínky a nižší maximální množství podle věku.

Osoby s chronickým onemocněním, závažnými metabolickými poruchami nebo významnými gastrointestinálními obtížemi by měly případné používání doplňku předem konzultovat s lékařem.

Užívání Akkermansia muciniphila není náhradou standardní léčby diabetu, obezity, zánětlivých střevních onemocnění ani jiných zdravotních stavů.

Dosavadní klinické studie navíc neumožňují stanovit univerzální doporučené dávkování, které by přinášelo stejný zdravotní přínos všem uživatelům.

20. Nejčastější otázky o Akkermansia muciniphila (FAQ)

Co je Akkermansia muciniphila?

Jde o bakterii přirozeně se vyskytující v lidském střevním mikrobiomu. Specializuje se na využívání mucinu, který je součástí ochranné hlenové vrstvy střeva.

Je Akkermansia muciniphila probiotikum?

Živá Akkermansia muciniphila je zkoumána jako možný mikroorganismus nové generace využitelný v probiotických přístupech. Pasterovaná forma však obsahuje inaktivované bakterie, a proto ji nelze zaměňovat s běžným přípravkem obsahujícím živé CFU.

Je Akkermansia muciniphila povolená v EU?

Ano, přesně definovaná pasterovaná forma je povolena jako nová potravina za stanovených podmínek. Toto povolení se automaticky nevztahuje na všechny živé kmeny nebo jiné způsoby výroby.

Co se změnilo v roce 2026?

Od 16. března 2026 platí rozšířené podmínky použití pasterované formy také pro dospívající od 12 let, s věkově odstupňovanými limity. Těhotné a kojící ženy zůstávají vyloučené.

Kolik Akkermansia muciniphila je povoleno denně?

Nejvyšší povolené množství pro dospělé je 34 miliard pasterovaných buněk denně. Pro dospívající platí nižší limity. Jde o legislativní maxima, nikoliv doporučení, kolik má každý člověk užívat.

Je lepší živá, nebo pasterovaná Akkermansia?

Nelze obecně určit jednu lepší variantu. Některé klinické studie přinesly příznivé výsledky s pasterovanou formou. Evropské povolení nové potraviny se týká konkrétní pasterované suroviny, nikoliv všech živých variant.

Pomáhá Akkermansia při hubnutí?

Studie z roku 2026 zaznamenala příznivý výsledek při udržování již dosaženého úbytku hmotnosti po předchozí dietní intervenci. Nelze však tvrdit, že Akkermansia automaticky způsobuje hubnutí nebo nahrazuje úpravu stravy a pohyb.

Pomáhá při inzulinové rezistenci?

Pilotní studie z roku 2019 zaznamenala některé příznivé změny metabolických parametrů. Větší studie z roku 2026 však neprokázala zlepšení hlavního ukazatele inzulinové citlivosti v celém sledovaném souboru. Důkazy tedy nejsou jednoznačné.

Zvyšuje Akkermansia hladinu GLP-1?

Některé experimentální a klinické studie sledovaly změny GLP-1. Výsledky ale neznamenají, že doplněk s Akkermansia má srovnatelný účinek s léčivými přípravky působícími na GLP-1 receptory.

Lze množství Akkermansia zvýšit vlákninou?

Strava může ovlivňovat složení střevního mikrobiomu. Není však prokázáno, že konkrétní vlákninový doplněk u každého člověka spolehlivě zvýší zastoupení Akkermansia muciniphila.

Pomáhá granátové jablko nebo zelený čaj?

Polyfenoly obsažené v některých rostlinných potravinách jsou předmětem výzkumu vztahu ke střevnímu mikrobiomu. Výsledky nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možné slíbit zvýšení Akkermansia po konzumaci konkrétní potraviny.

Je vyšší množství Akkermansia ve střevě vždy lepší?

Ne. Neexistuje univerzální optimální hodnota. Význam bakterie závisí také na ostatních mikroorganismech, složení jídelníčku a stavu střevního prostředí.

Má smysl testovat množství Akkermansia ve stolici?

Test může poskytnout určitou informaci o mikrobiálním složení vzorku, ale pro zdravé osoby není stanovena univerzální cílová hladina Akkermansia muciniphila. Výsledek sám o sobě není diagnózou.

Je pasterovaná Akkermansia bezpečná v těhotenství?

Pro těhotné a kojící ženy nebyla bezpečnost této nové potraviny dostatečně prokázána. Současné evropské podmínky použití tyto skupiny vylučují.

Může Akkermansia nahradit běžná probiotika?

Nejde o automaticky zaměnitelné přípravky. Akkermansia muciniphila má jiné biologické vlastnosti než běžné laktobacily a bifidobakterie. Výběr jakéhokoliv mikrobiálního produktu by měl vycházet z konkrétních vědeckých důkazů.

Proč je u doplňků uveden počet buněk místo CFU?

Protože schválená pasterovaná forma obsahuje inaktivované bakterie. CFU se používá k hodnocení životaschopných mikroorganismů schopných vytvořit kolonii.

21. Závěr: Akkermansia muciniphila je slibná oblast výzkumu, nikoliv univerzální řešení

Akkermansia muciniphila představuje mimořádně zajímavou bakterii lidského střevního mikrobiomu. Její schopnost využívat mucin a interagovat s dalšími mikroorganismy přináší nové poznatky o fungování střevního ekosystému.

Experimentální studie ukazují různé biologické mechanismy, které mohou souviset se střevní bariérou a metabolismem.

Klinický výzkum u lidí však zatím přinesl smíšené výsledky. Zatímco některé studie zaznamenaly příznivé metabolické změny nebo lepší udržení snížené hmotnosti, jiné neprokázaly statisticky významný přínos v hlavním sledovaném parametru.

Evropská unie povolila přesně definovanou pasterovanou formu jako novou potravinu. Povolení však není potvrzením léčebné účinnosti ani automatickým schválením zdravotních tvrzení.

Pro běžnou péči o jídelníček má nadále smysl soustředit se na pestrou stravu, dostatečný příjem vlákniny a dlouhodobě udržitelné návyky.

Pokud chcete zvýšit příjem vlákniny, můžete na Biolekarna.cz vybírat například z Mattisson BIO Sunfiber, akáciové vlákniny Mattisson nebo BIO Psyllium Husk.

Více informací o běžných probiotických přípravcích najdete v kategorii Probiotika a v našem článku Psyllium vs. Sunfiber vs. akáciová vláknina: co vybrat?.

22. Odborné zdroje a vědecké publikace

  1. Derrien M. a kol. (2004). Akkermansia muciniphila gen. nov., sp. nov., a human intestinal mucin-degrading bacterium. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology, 54, 1469–1476. DOI: 10.1099/ijs.0.02873-0.
  2. Tingler A. M., Engevik M. A. (2025). Breaking Down Barriers: Is Intestinal Mucus Degradation by Akkermansia muciniphila Beneficial or Harmful? Infection and Immunity. DOI: 10.1128/iai.00503-24.
  3. Ioannou A. a kol. (2025). Akkermansia muciniphila: Biology, Microbial Ecology, Host Interactions and Therapeutic Potential. Nature Reviews Microbiology, 23, 162–177. DOI: 10.1038/s41579-024-01106-1.
  4. Depommier C. a kol. (2019). Supplementation with Akkermansia muciniphila in Overweight and Obese Human Volunteers: A Proof-of-Concept Exploratory Study. Nature Medicine, 25, 1096–1103. DOI: 10.1038/s41591-019-0495-2.
  5. Mount S. a kol. (2026). Pasteurized Akkermansia muciniphila MucT for Weight Loss Maintenance in People with Overweight and Obesity: A Controlled Randomized Trial. Nature Medicine, 32, 2107–2116. DOI: 10.1038/s41591-026-04394-7.
  6. Suenaert P. a kol. (2026). Effect of Pasteurized Akkermansia muciniphila MucT on Insulin Sensitivity, Body Composition, and GLP-1 Production in Subjects with Metabolic Syndrome. Gut Microbes. DOI: 10.1080/19490976.2026.2690689.
  7. Salminen S. a kol. (2021). The International Scientific Association of Probiotics and Prebiotics (ISAPP) Consensus Statement on the Definition and Scope of Postbiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology. DOI: 10.1038/s41575-021-00440-6.
  8. Evropská komise (2022). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/168, kterým se povoluje uvedení pasterované Akkermansia muciniphila na trh jako nové potraviny. EUR-Lex – původní povolení.
  9. EFSA NDA Panel (2021). Safety of Pasteurised Akkermansia muciniphila as a Novel Food Pursuant to Regulation (EU) 2015/2283. EFSA Journal, 19(9), 6780. DOI: 10.2903/j.efsa.2021.6780.
  10. Evropská komise (2026). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/391 ze dne 23. února 2026, kterým se mění podmínky použití a označování pasterované Akkermansia muciniphila. EUR-Lex – aktuální právní úprava.
  11. EFSA NDA Panel (2025). Safety of an Extension of Use of Pasteurised Akkermansia muciniphila as a Novel Food. EFSA Journal, 23, e9632. DOI: 10.2903/j.efsa.2025.9632.
  12. Effects of Polyphenol Supplementation on Gut Microbiota Composition and Fecal Short-Chain Fatty Acids (2026). Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií. PubMed.
  13. Evropský parlament a Rada EU. Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. EUR-Lex – zdravotní tvrzení.

Redakční upozornění: Článek má informační charakter. Výsledky výzkumu se týkají konkrétních forem, kmenů, dávkování a podmínek studií. Nepředstavují automaticky důkaz účinnosti všech doplňků obsahujících Akkermansia muciniphila. Povolení nové potraviny v EU není schválením zdravotního tvrzení. Při zdravotních obtížích je vhodné postupovat podle doporučení lékaře.