Co dělat při oslabení po antibiotikách
Antibiotika mohou být při bakteriální infekci nezbytná a někdy doslova život zachraňující. Po skončení léčby se ale člověk nemusí okamžitě cítit ve své obvyklé kondici. Může přetrvávat únava, nechutenství, citlivější trávení, nadýmání nebo řidší stolice.
Často se mluví o „oslabení po antibiotikách“, ve skutečnosti ale může jít o kombinaci několika faktorů. Organismus se zotavuje z infekce, antibiotika mohou způsobovat zažívací nežádoucí účinky a zároveň mění složení střevního mikrobiomu. Návrat k normálu proto nemusí přijít ze dne na den.
Co má po antibiotikách skutečně smysl? Základem je dostatek tekutin, pravidelné jídlo, spánek, postupný návrat k pohybu a podle konkrétních potíží také cílená péče o střevní mikrobiom. Probiotické přípravky naleznete v kategorii Probiotika na Biolekarna.cz.
Co antibiotika dělají se střevním mikrobiomem?
Antibiotika jsou určena k potlačení nebo zničení bakterií způsobujících infekci. Nezasahují však pouze bakterii, která nemoc vyvolala. Podle typu antibiotika mohou ovlivnit také část mikroorganismů přirozeně žijících ve střevech.
Výsledkem může být dočasná změna střevního prostředí. U některých lidí se nijak výrazně neprojeví, u jiných se během léčby nebo krátce po ní objeví:
- řidší stolice nebo průjem,
- nadýmání,
- větší tvorba plynů,
- pocit citlivého žaludku,
- změna pravidelnosti vyprazdňování.
Střevní mikrobiom je velmi individuální a jeho obnova probíhá u každého jinak. Proto neexistuje jeden univerzální „detox po antibiotikách“, který by byl nutný pro všechny.
1. Antibiotika užívejte přesně podle pokynů
Pokud léčbu ještě dokončujete, neupravujte si sami dávkování, nevynechávejte jednotlivé dávky a antibiotikum svévolně nevysazujte jen proto, že se už cítíte lépe.
Stejně tak neužívejte antibiotika déle, než vám bylo doporučeno, ani si neschovávejte zbytky „na příště“.
Pokud se během léčby objeví výrazné nežádoucí účinky, kontaktujte lékaře nebo lékárníka. Při otoku obličeje nebo jazyka, potížích s dýcháním či jiné závažné alergické reakci je nutná okamžitá zdravotnická pomoc.
2. Po nemoci nepodceňujte obyčejný odpočinek
Častou chybou je očekávání, že poslední tableta antibiotika znamená okamžitý návrat k plnému výkonu. Únava ale může přetrvávat kvůli samotné infekci, horšímu spánku, několika dnům nižšího příjmu jídla nebo celkovému vyčerpání organismu.
První dny proto postupujte postupně:
- spát se snažte pravidelně a dostatečně dlouho,
- nevracejte se okamžitě k maximální sportovní zátěži,
- každý den zařaďte krátkou procházku, pokud se cítíte dobře,
- jezte pravidelně a nevynechávejte jídla,
- průběžně doplňujte tekutiny.
Zátěž postupně navyšujte podle toho, jak se cítíte. Po těžší infekci může zotavení trvat déle než samotná antibiotická léčba.
3. Při průjmu je nejdůležitější hydratace
Řidší stolice patří mezi známé nežádoucí účinky některých antibiotik. Při lehkém průjmu je důležité především pravidelně pít a nahrazovat ztracené tekutiny.
Vhodná je voda, čaj, vývar nebo při větších ztrátách tekutin orální rehydratační roztok z lékárny.
Jezte podle chuti a tolerance. Nemusíte několik dní hladovět. Zpočátku mohou být příjemnější menší a jednodušší porce a je vhodné vynechat velké množství alkoholu, velmi tučná jídla a potraviny, o kterých víte, že vám trávení zhoršují.
Pozor na průjem způsobený C. difficile
Průjem během užívání antibiotik nebo v období po jejich vysazení není vždy pouze nevinným nežádoucím účinkem. Antibiotická léčba patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory infekce bakterií Clostridioides difficile neboli C. difficile.
Tato bakterie může způsobit zánět tlustého střeva a v některých případech má závažný průběh.
Kontaktujte lékaře zejména při:
- opakovaném vodnatém průjmu po antibiotikách,
- horečce,
- výrazné bolesti nebo citlivosti břicha,
- nevolnosti a nechutenství,
- známkách dehydratace,
- rychlém zhoršování zdravotního stavu.
Při výrazném průjmu po antibiotické léčbě nespoléhejte pouze na probiotika nebo volně prodejné přípravky. Je potřeba posoudit, zda nejde právě o C. difficile nebo jinou komplikaci.
4. Mají po antibiotikách smysl probiotika?
Probiotika patří mezi nejčastěji používané doplňky během nebo po antibiotické léčbě. Výzkum naznačuje, že některé konkrétní probiotické přípravky mohou snižovat riziko průjmu spojeného s antibiotiky.
Nelze však říci, že funguje jakékoli probiotikum jen proto, že obsahuje „miliardy bakterií“. Výsledek závisí na konkrétním druhu a kmeni mikroorganismu, dávce, době užívání a také zdravotním stavu člověka.
Vyšší počet CFU navíc automaticky neznamená kvalitnější nebo účinnější produkt.
Saccharomyces boulardii: probiotická kvasinka
Jednou z nejznámějších možností v souvislosti s antibiotickou léčbou je Saccharomyces boulardii. Na rozdíl od většiny probiotik nejde o bakterii, ale o kvasinku.
G&G Vitamins Saccharomyces Boulardii poskytuje 8 miliard životaschopných organismů v doporučené denní dávce a obsahuje také L-glutamin. Přípravek je veganský a nemusí se uchovávat v chladu.
Protože jde o kvasinku, běžná antibakteriální antibiotika ji neovlivňují stejným způsobem jako bakteriální probiotika. Ani tento přípravek však není léčbou závažného průjmu nebo infekce C. difficile.
Probiotické kvasinky nejsou vhodné pro každého. Zvláštní opatrnost je nutná u těžce nemocných osob, pacientů s výrazně oslabeným imunitním systémem nebo například s centrálním žilním katétrem. V takových situacích používejte probiotika pouze po doporučení lékaře.
Vícekmenový synbiotický komplex
Pro dlouhodobější každodenní péči o střevní mikrobiom lze zvolit také vícekmenový přípravek.
Mattisson Probisson® Biotica komplex obsahuje 17 probiotických kmenů s celkovým množstvím 10 miliard CFU v denní dávce. Součástí je také prebiotická vláknina Sunfiber® a postbiotický fermentovaný komplex EpiCor®.
Jde tedy o kombinaci:
- probiotik – živých mikroorganismů,
- prebiotika – vlákniny sloužící jako substrát pro část střevních bakterií,
- postbiotika – neživých produktů fermentace.
Takový přípravek lze chápat jako jednu z možností pro péči o mikrobiom po skončení léčby. Není nutné současně užívat několik různých probiotických komplexů.
Jednodušší varianta s jedním druhem bakterie
Pokud dáváte přednost jednoduššímu složení, možností je G&G Vitamins Lactobacillus Acidophilus 8 Billion.
Denní dávka obsahuje 8 miliard CFU bakterie Lactobacillus acidophilus a prebiotikum FOS. Produkt je vhodný pro vegany.
Při výběru probiotika není nutné hledat nejvyšší možné číslo na obalu. Důležitější je transparentně uvedené složení, konkrétní mikroorganismy, vhodné skladování a pravidelné užívání podle doporučení výrobce.
Kdy probiotikum užívat?
Pokud antibiotickou léčbu ještě užíváte, řiďte se pokyny konkrétního probiotického přípravku nebo doporučením lékárníka. U bakteriálních probiotik se často doporučuje časový odstup od antibiotika, protože některá antibiotika mohou živé bakterie v doplňku poškodit.
U přípravků se Saccharomyces boulardii je situace odlišná, protože jde o kvasinku.
Nevymýšlejte si ale vlastní komplikovaný režim kombinující čtyři probiotika, fermentované nápoje a několik různých prebiotik. Jednoduchý a dobře tolerovaný postup bývá praktičtější.
5. Po odeznění akutního průjmu myslete také na prebiotickou vlákninu
Probiotika jsou živé mikroorganismy. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které mohou sloužit jako substrát pro určité střevní bakterie.
Mezi jejich přirozené zdroje patří například:
- zelenina,
- ovoce,
- luštěniny,
- ovesné vločky a další celozrnné obiloviny,
- ořechy a semínka.
Pokud jste během nemoci jedli několik dní velmi omezeně, vraťte tyto potraviny do jídelníčku postupně.
Pro cílené doplnění rozpustné prebiotické vlákniny lze použít například Mattisson BIO akáciovou vlákninu. Obsahuje 83 % rozpustné vlákniny a lze ji přidat do vody, jogurtu nebo kaše.
Po akutním průjmu nezačínejte rovnou velkým množstvím vlákniny. Dávku navyšujte postupně podle toho, jak ji trávení toleruje.
6. Fermentované potraviny mohou jídelníček doplnit
Pokud vám vyhovují, můžete do běžného jídelníčku postupně vrátit také fermentované potraviny, například:
- jogurt s živými kulturami,
- kefír,
- kysané zelí,
- kimchi nebo jinou fermentovanou zeleninu.
Neznamená to, že musíte každý den vypít litr kefíru nebo sníst velkou porci kysaného zelí. Po infekci může být trávení citlivější, proto začněte menšími porcemi.
Fermentované potraviny také nejsou totéž jako přesně definované probiotické doplňky používané v klinických studiích. Jejich mikrobiální složení se může výrazně lišit.
7. Je potřeba po antibiotikách „posilovat imunitu“?
Antibiotika nelze jednoduše označit za látky, které po každé léčbě „vypnou imunitu“. Pocit oslabení po nemoci nemusí znamenat, že máte nefunkční obranyschopnost.
Pro normální fungování imunitního systému je důležitější dlouhodobý základ:
- dostatek spánku,
- pestrá strava s dostatkem bílkovin,
- pravidelný příjem zeleniny a ovoce,
- přiměřený pohyb,
- dostatek vitaminů a minerálů,
- omezení kouření a nadměrné konzumace alkoholu.
Není nutné bez rozmyslu začít současně užívat vysoké dávky vitaminu C, zinku, vitaminu D, echinacey, kolostra a několika dalších přípravků.
Doplňky vybírejte podle konkrétní potřeby a jídelníčku.
8. Jezte dostatek bílkovin
Po nemoci může být chuť k jídlu několik dní menší. Pokud však dlouhodobě přijímáte málo energie a bílkovin, návrat k běžné kondici bude obtížnější.
Do hlavních jídel proto postupně zařazujte dobře tolerované zdroje bílkovin:
- vejce,
- jogurt, kefír, tvaroh a další mléčné výrobky, pokud je tolerujete,
- ryby a maso,
- tofu a tempeh,
- luštěniny, pokud nezhoršují aktuální trávicí obtíže.
Pokud jste po nemoci zhubli nebo máte výrazně sníženou chuť k jídlu, jsou často lépe tolerované menší porce několikrát denně než jedno velké jídlo.
9. Nepokoušejte se mikrobiom „obnovit“ za dva dny
Mikrobiom je složitý ekosystém a není realistické očekávat, že jedna kapsle probiotika okamžitě vrátí vše do původního stavu.
Praktičtější je několik týdnů udržovat stabilní režim:
- pestrý jídelníček,
- postupně dostatek vlákniny,
- fermentované potraviny podle tolerance,
- pravidelný spánek,
- přirozený pohyb,
- případně jeden zvolený probiotický nebo synbiotický přípravek.
10. Co když antibiotika způsobila nadýmání?
Po antibiotické léčbě může být trávení dočasně citlivější. Pokud vás trápí nadýmání:
- jezte menší porce,
- nejezte příliš rychle,
- omezte na několik dní velmi tučná jídla,
- vlákninu zvyšujte postupně,
- sledujte, zda vám nevadí velké množství luštěnin nebo fermentovaných potravin najednou,
- každý den se krátce projděte.
Pokud je nadýmání doprovázeno silnou bolestí, zvracením, výrazným průjmem nebo přetrvává dlouhodobě, neřešte jej pouze změnou doplňků stravy.
Co po antibiotikách raději nedělat?
- Neužívejte další antibiotika „pro jistotu“.
- Nevysazujte předepsanou léčbu svévolně.
- Nekombinujte několik vysokodávkovaných probiotik současně.
- Nepřidávejte velké množství vlákniny během akutního průjmu.
- Nedržte několik dní zbytečně hladovku.
- Nepovažujte dlouhotrvající průjem automaticky za normální následek antibiotik.
- Nepoužívejte probiotika bez konzultace při těžkém onemocnění nebo výrazně oslabené imunitě.
Kdy vyhledat lékaře?
Kontaktujte lékaře, pokud se po antibiotické léčbě objeví:
- výrazný nebo opakovaný vodnatý průjem,
- horečka,
- silná bolest nebo výrazná citlivost břicha,
- krev ve stolici nebo černá stolice,
- opakované zvracení,
- neschopnost přijímat dostatek tekutin,
- výrazně omezené močení, závratě nebo jiné známky dehydratace,
- stav, který se po původním zlepšení opět výrazně zhoršil.
Lékaře je vhodné navštívit také tehdy, pokud únava nebo výrazná slabost trvají několik týdnů po odeznění infekce. Příčinou nemusí být antibiotika. Podle příznaků může být potřeba zkontrolovat například krevní obraz, železo, vitamin B12, funkci štítné žlázy nebo další možné příčiny.
Praktický plán po antibiotikách
První dny po léčbě:
- pravidelně pijte,
- jezte menší, dobře tolerované porce,
- dopřejte si dostatek spánku,
- nevracejte se hned k extrémní fyzické zátěži.
Jakmile je trávení stabilnější:
- postupně vraťte zeleninu, ovoce a další zdroje vlákniny,
- podle tolerance zařaďte jogurt, kefír nebo fermentovanou zeleninu,
- můžete zvážit jeden vhodně zvolený probiotický přípravek,
- začněte opět pravidelně chodit ven a přiměřeně se hýbat.
Během dalších týdnů:
- udržujte pestrý jídelníček,
- neomezujte zbytečně celé skupiny potravin,
- vlákninu navyšujte podle tolerance,
- sledujte, zda se energie i trávení postupně vracejí k normálu.
Po antibiotikách není potřeba „detox“, ale čas a pravidelnost
Po antibiotické léčbě nemusíte organismus čistit speciálními kúrami. Mnohem důležitější je dát mu podmínky k normálnímu zotavení: pravidelně jíst, dostatečně pít, spát, postupně se vracet k pohybu a nabídnout střevním mikroorganismům pestrou stravu obsahující vlákninu.
Probiotika mohou být užitečným doplňkem, zejména v souvislosti s průjmem spojeným s antibiotiky, jejich účinky jsou ale závislé na konkrétním přípravku a zdravotním stavu.
Z dostupných možností lze podle individuální potřeby zvážit například Saccharomyces boulardii, vícekmenový Probisson® Biotica komplex nebo jednodušší Lactobacillus acidophilus.
Kompletní nabídku naleznete v kategorii Probiotika.
Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální doporučení lékaře nebo lékárníka. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy ani léčby. Při výrazném průjmu, horečce nebo bolestech břicha během či po antibiotické léčbě kontaktujte lékaře.